Článek
Zatímco v minulých ročnících mezi hosty dominovaly „přespolní“ osobnosti, letos organizátor kurzu Pavel Hobza vsadil na domácí. Inspiroval jej k tomu i pořad České televize Věda 24, který v prosinci představil souhrn nejvýznamnějších událostí ve vědě za rok 2018.
„Mezi největšími úspěchy byly zmíněny dva z Olomouce. První se týkal problematiky bakteriální rezistence vůči nanostříbru – výzkumu týmu pod vedením Radka Zbořila, druhý rozluštění genomu pšenice, v čemž významnou roli sehráli vědci v čele s Jaroslavem Doleželem,“ objasnil Hobza koncepci letošního ročníku kurzu.
Fyzikální chemik Pavel Hobza
Dalším z důvodů byla skutečnost, že na UP je nyní aktuálním tématem integrace stávajících vědeckých center: Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM). Z nich tři ze čtyř letošních přednášejících pocházejí.
Luštění dědičné informace rostlin
Úvod letošního cyklu bude patřit 20. února vědeckému řediteli CRH a laureátovi Národní ceny Česká hlava 2018 Doleželovi, jenž pohovoří o dědičné informaci rostlin a jejím luštění.
Profesor v oboru molekulární biologie a genetiky se zaměřuje hlavně na strukturu a evoluci rostlinných genomů a mapování a sekvenování genomů důležitých zemědělských plodin.
Se svým týmem měl Doležel podíl na přečtení genomu ječmene, banánovníku či pšenice.
Využití nanomateriálů
Generální ředitel RCPTM Zbořil je předním světovým odborníkem v oblasti nanotechnologií, o čemž svědčí i jeho loňské zařazení na seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers.
Během přednášky dne 6. března představí uhlíkové nanostruktury jako svět mnoha dimenzí a možností.
Fyzikální chemik Radek Zbořil
Výzkum uhlíkových a kovových nanomateriálů a jejich využití v biomedicíně, katalýze, životním prostředí nebo moderních technologiích pro získávání a ukládání energie má v jeho vědecké práci stěžejní postavení. Stál též u objevu nejtenčího známého izolantu či prvních nekovových magnetů na bázi uhlíku.
Od molekul po nové léčivo
Třetím hostem bude ředitel ÚMTM Hajdúch, který 20. března vystoupí s přednáškou s názvem „Translační výzkum v medicíně: Od molekul po nová léčiva a diagnostika“.
Jeho tým se podílel mimo jiné na úspěchu v boji se závažným onemocněním, cystickou fibrózou. Ve spolupráci s kanadskými kolegy objevili lék, který dokáže zabránit vzniku infekce, na kterou pacienti s touto vrozenou chorobou často umírají.
Co to jsou elity?
Cyklus uzavře 27. března – tentokrát nikoli přírodní či lékařský vědec – politolog Šaradín z Filozofické fakulty UP přednáškou „Občané, elity versus demokracie“.
„V současné době se neustále hovoří o elitách, ať už je někdo nazývá Pražskou kavárnou, či jinak. Zdá se mi, že tato otázka ve společnosti i ve vědě graduje. Sám často uvažuji o tom, jaká je úloha výrazných osobností ve společnosti, v níž platí Gaussova křivka. Proto jsem oslovil politologa Pavla Šaradína, který o tomto tématu promluví,“ uvedl Hobza, který patří k nejcitovanějším vědcům.
Přednášky se konají v aule Přírodovědecké fakulty UP, a to vždy od 15 hodin. Na webu pořádající katedry fyzikální chemie bude následně dostupný videozáznam.
