Hlavní obsah

Předčasné odchody žáků ze škol vyjdou stát na miliardy

Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, v roce 2017 téměř sedm procent. Nejhorší situace je v takzvaných vyloučených lokalitách.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministryně práce Jana Maláčová a ministr školství Robert Plaga.

Článek

Pokud by se situaci podařilo zlepšit, mohl by stát do roku 2067 ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti a na dalších dávkách za jeden ročník žáků až 16,5 miliardy korun. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.

„V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů korun ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů korun,“ vyčíslila agentura.

Podle ní školy předčasně opouští zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Kdyby se podařilo tento podíl omezit, mohl by stát ušetřit například na dávkách pro nezaměstnané a získat na odvodech na sociální a zdravotní pojištění či na dani z příjmu pracujících.

Nedokončila nemalá část Romů

Při snížení předčasných odchodů o deset procent by to v dalších 47 letech mohlo znamenat 1,78 miliardy korun. Jestliže by se srovnalo vzdělávání sociálně vyloučených s celostátním průměrem, získal by stát až 16,5 miliardy korun, vyčíslila agentura.

Ve školách přetrvává oddělování slabých, často vadí romští žáci i autismus, tvrdí analýza

Věda a školy

Každý šestý obyvatel Ústeckého a Karlovarského kraje dokončil pouze základní vzdělání. Předčasně ze škol odcházejí zejména Romové, v roce 2016 se to týkalo 57 procent z nich.

EU si dala za cíl do letoška omezit podíl nedokončeného vzdělávání na méně než deset procent.

Prodloužení povinné školní docházky? MŠMT je proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Mělo by to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí.

„Měli bychom spíše (než prodloužení povinné docházky) řešit otázku, jak zamezit předčasným odchodům ze vzdělávání, protože to má celoživotní dopady na tyto děti,“ řekla nicméně Novinkám ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Nyní je docházka povinná devět let, k tomu je povinný ještě jeden rok předškolního vzdělávání. Základní vzdělání získává ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nemá.

Maláčová: Základní školu nedokončí tisíce dětí. Chci to přes dávky vyřešit

Domácí

Proti eventuální změně se postavilo ministerstvo školství v čele s Robertem Plagou (ANO). S nutností omezit předčasné odchody souhlasí, ale chce se zaměřit spíš na podporu vzdělávání u předškoláků.

Šéfka resortu práce Maláčová chce také školní docházku podmínit výplatou dávek. „Jestli má někdo lepší způsob, jak zajistit, aby děti do školy chodily, tak sem s tím. My chceme kombinovat systémovou sociální práci na obcích a tlak na rodiče,“ uvedla pro Právo.

Související články

Výběr článků

Načítám