Článek
V době zvyšujícího se rizika nákazy virem SARS-CoV-2 a stále probíhajícího vývoje vakcín a léčiv proti koronaviru je podle odborníků z budapešťské kliniky Complex Medical Centre Déli pozitivní, že určité přípravky obsahující extrakty cistu a dalších rostlin s antivirotickými účinky jsou vlastně již na trhu.
Rostliny rodu Cistus obsahují množství polyfenolů a jsou zajímavé svými antivirotickými vlastnostmi. Maďarští vědci se pod vedením Jankovicse konkrétně zaměřili na výzkum účinků polyfenolů cistu krétského, jehož extrakt obsahuje vysoké množství polárních sloučenin. Ty se podle virologa dobře vážou na povrch virů a buněk, narušují jejich bílkovinový obal, čímž se zvyšuje jejich přímý inhibiční účinek.
Zachrání nás lamy? Mohou mít protilátky účinné proti koronaviru
Tým své hypotézy ověřil in vitro (ve zkumavce) na kultivacích známých jako Vero buňky. Ty pocházejí z ledvin kočkodana zeleného a standardně se používají při testování virové replikace. V dalších fázích se chce Jankovics zaměřit na testování in vivo (v živém organismu).
„Buněčná kultura ledviny kočkodana zeleného je velmi citlivá a nový typ koronaviru se v ní výborně rozmnožuje. Po dosažených výsledcích se proto dá předpokládat, že extrakty cistu budou schopny zabránit rozmnožování viru a předcházet infekci i na sliznici dýchacích cest savců," poznamenal virolog z Budapešti.
Snížit závažnost onemocnění
Dosažené výsledky navíc potvrdily, že extrakt cistu krétského nejenže zamezuje růstu virů, ale též jistým způsobem usměrňuje patologické imunologické reakce způsobené virovou infekcí, čímž pomáhá snižovat závažnost onemocnění.
„V případě onemocnění SARS, MERS a ptačí chřipky extrakt z cistu usměrňuje tzv. cytokinové bouře, tedy závažné imunitní reakce, při nichž napadený lidský organismus produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Právě tato imunitní reakce může podle některých lékařů vysvětlovat úmrtí mladších pacientů s onemocněním covid-19,” popsal Jankovics.
Česko dostane další zásobu remdesiviru pro tisíc lidí
Zadavatelem studie byla maďarská společnost Fytofontana Kft., která nechala otestovat nejen čisté extrakty cistu krétského, ale také roztok na bázi cistu krétského v kombinaci s výtažky z šalvěje lékařské, echinacey purpurové, aceroly a citrusových bioflavonoidů, který řadu let prodává pod názvem ViroStop.
Inhibiční účinek samotného cistu, byť trval i po 96 hodinách inkubace viru, byl podle vědců nižší než v případě vzorku zmíněného ústního spreje, na jehož vývoji se před více než desetiletím podílel i Jankovics. Ten se nyní chce zaměřit na prověření antibakteriálních účinků dalších rostlinných složek.
Lidem s covidem-19 pomáhá lék na revmatoidní artritidu
„Cist krétský umožňuje vedle terapeutické aplikace také profylaktické použití v rizikových skupinách. Navíc je důležité, že prostřednictvím svého účinku přímo na patogenní zárodek nevede k vytvoření rezistence proti antivirotikům,” doplnil Ondrej Michlo, zástupce švýcarského holdingu Herb-Pharma.
Na základě provedené in vitro studie se podle Jankovicse tedy předpokládá, že ústní sprej, který se fyzicky vyrábí na Slovensku, po nastříkání na sliznici vytváří ochrannou bariéru, která má podle odborníků zabraňovat množení a průnikům virů.
Různé léčivé účinky cistů jsou známé už od nepaměti. Některé druhy, nejen ten krétský, ale i třeba cist ladanový, obsahují ve svých žláznatých trichomech vonnou klejopryskyřici, tzv. ladanum, která se využívala už od starověku v lékařství či jako příměs do kadidla a jiných vykuřovacích směsí. Využití má též v parfumerii či jako aromatizující přípravek v potravinářství, napsal botanik Václav Zelený v publikaci Rostliny Středozemí z roku 2005.
Švédové vyvíjejí nosní sprej proti covidu i chřipce
Nosní a ústní sprej primárně přímo proti covidu, chřipce i běžnému nachlazení nyní vyvíjejí kupříkladu Švédové, jak nedávno Novinky informovaly s odkazem na zprávu tamního deníku Svenska Dagbladet.
Nosní sprej jako prevence proti koronaviru? Účinnější než roušky, tvrdí vědci
Zatímco svět čeká na účinnou a dostupnou vakcínu, také vědci na Kalifornské univerzitě v San Franciscu přišli se „sprejovou” variantou. Americký tým vyvinul nosní sprej s názvem AeroNab – má jít o syntetické protilátky, které by lidi mohly chránit před nákazou koronavirem, stačilo by si jednou denně aplikovat přípravek do dýchacích cest. Nyní již mají následovat klinické studie.
