Článek
Denisi Chatelierovi bylo 33 let, když v roce 2000 přišel o ruce při nehodě s ohňostrojem. Tento Francouz 25 dní poté podstoupil první transplantaci obou předloktí na světě současně, a to v nemocnici Édouarda Herriota v Lyonu.
Druhý muž, o kterém referují nynější výroční zprávy, byl 47letý Rakušan, jehož jméno agentury neuvádějí. Ten rovněž před 20 lety podstoupil stejnou operaci ve fakultní nemocnici v Innsbrucku.
Pomahačův tým poprvé transplantoval obličej Afroameričana
V článku v odborném časopise New England Journal of Medicine tedy lékaři z obou nemocnic informují o pokroku svých pacientů o dvě desetiletí později. Zpráva tvrdí, že oba jsou schopni vykonávat většinu činností každodenního života, nezávisle na okolí a bez omezení. Obnovil se jim v nových rukou cit a oba se navíc těší dobrému psychickému zdraví.
„Měli štěstí, protože neměli žádné významné komplikace. Měli malé problémy spojené s imunosupresí (stav, kdy je omezena schopnost organizmu reagovat na cizorodý antigenní podnět tvorbou protilátek či buněčnou reakcí; stav snížené imunity - pozn. red.), ale základ je, že celkově mohou žít normální život. Konkrétně pacient léčený v Lyonu např. mohl cestovat do Říma za papežem a má vlastní děti,” popsala hlavní autorka článku Palmina Petruzzová, která spolupracovala s Jeanem-Michelem Dubernardem, teď 79letým lékařem na penzi, a jedním z chirurgů, kteří pomohli s průkopnickým zákrokem.
Aby tělo neodmítlo dárcovu tkáň...
Transplantace celých paží nebo jejich částí se už provádějí i v jiných místech na světě, podle americké Univerzity Johnse Hopkinse jich už bylo absolvováno více než 85. Jedním z největších rizik, kterým lidé po této operaci čelí, je to, že jejich těla odmítnou končetiny dárce. Aby tomu zabránili, lékaři v Lyonu a Innsbrucku tehdy kromě vhodného výběru dárců nasadili svým pacientům i koktejly tzv. imunosupresiv - látek potlačujících funkci imunitního systému.
Existují také další komplikace. „Mohou se objevit metabolické potíže, jako je cukrovka, snížení funkce ledvin, osteoporóza nebo hypertenze, případně různé infekce,” vysvětlila Petruzzová.
Dívce transplantovali ruce. Ty v průběhu let změnily barvu
Profesor Simon Kay, britský transplantační chirurg z Leeds Teaching Hospitals, provedl před čtyřmi lety první britskou transplantaci obou rukou. V komentáři k aktuální zprávě zmínil, že je to pro jejich profesi významné ocenění, jelikož se tím dává zbytku světa na vědomí, že transplantace horních končetin funguje - i dlouhodobě.
Pacient musí být samozřejmě pečlivě vybrán a musí znát rizika. Ne všechny dosud provedené transplantace byly úspěšné. Kupříkladu v roce 2001 chirurgové v Londýně museli odejmout horní končetinu prvnímu pacientovi po transplantaci, Novozélanďanovi Clintu Hallamovi poté, co jeho tělo po třech letech od operace novou ruku odmítlo.
„Transplantace horních končetin je dnes každopádně lepší variantou než protéza, ale pacientům nabízíme obě možnosti, než je umístíme na čekací listinu. Důležité je, že si pacient musí sám zvolit, jestli chce transplantaci, nebo protetickou pomůcku,” uzavřela doktorka Petruzzová.