Před 50 lety vyslali lidé zprávu do hlubin vesmíru. Pomocí již zničeného radioteleskopu

Observatoř ležící nedaleko portorického města Arecibo, na které se nalézal tehdy největší jednoaparátový radioteleskop na světě (anténa s průměrem přes 300 m) zahájila činnost 1. listopadu 1963.

Obří radioteleskop, který byl provozován Cornellovou univerzitou společně s Národní vědeckou nadací (NSF), se ale v prosinci 2020 zřítil a pro nové studium kosmu už je bohužel nepoužitelný. Observatoř v Portoriku šla k zemi po 57 letech provozu.

V roce 2022 NSF oznámila, že teleskop, známý třeba z bondovky Zlaté oko nebo ze sci-fi snímku Kontakt, nebude přestavěn a na jeho místě bude zřízeno vzdělávací zařízení.

Cílem vysílání v roce 1974 byla hvězdokupa M13 vzdálená od Sluneční soustavy 25 tisíc světelných let. Astronomové ji zvolili proto, že před půlstoletím byla právě „po ruce“. Vysílání bylo kratší než tři minuty; celá akce s vysíláním pro mimozemšťany totiž byla hlavně propagací teleskopu. Šance, že by depeši nějaká cizí civilizace opravdu zachytila, je opravdu malá. Během cesty signál ztrácí kvalitu a navíc cílová hvězdokupa bude za 25 tisíc let ležet trochu jinde.

Zpráva, která byla uspořádána do obdélníku se 73 řádky a 23 sloupci, obsahovala 1679 binárních číslic, přibližně 210 bajtů, byla přenášena na frekvenci 2380 MHz a modulována posunem frekvence o 10 Hz s výkonem 1000 kW.

Zpráva obsahovala sedm následujících částí: čísla od jedné do desíti; atomová čísla vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a fosforu, které tvoří deoxyribonukleovou kyselinu (DNA); vzorce sacharidů a zásad v nukleotidech DNA; počet nukleotidů v lidské DNA a znázornění dvojité šroubovité struktury DNA; znázornění postavy člověka, rozměr (fyzická výška) průměrného muže a lidskou populaci na Zemi; znázornění sluneční soustavy; znázornění radioteleskopu Arecibo a rozměr (průměr) talíře vysílací antény.

Stejná zpráva jako v roce 1974 byla znovu odvysílána v roce 2001 v rámci vesmírného projektu „Call“ pod záštitou jedné komerčně založené společnosti v Houstonu v Texasu.

Mezinárodní tým odborníků sestavil v roce 2022 nový vzkaz, který by se měl vysílat do nejvzdálenějších koutů naší galaxie s nadějí, že by jej mohly zachytit potenciálně inteligentní mimozemské civilizace. Pro zvědavé mimozemšťany chce tento mezihvězdný dopis, známý pod jménem The Beacon in the Galaxy (Galaktický maják), nabídnout kódovaný záznam, který má obsahovat např. základní principy matematiky a fyziky, informace o lidstvu a také o Zemi v případě, že by adresáti chtěli na vzkaz odpovědět.

Tuto zprávu sestavuje tým odborníků pod vedením amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Šéf týmu Jonathan Jiang z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) řekl, že binární vzkaz se bude do jádra Mléčné dráhy vysílat z Allenova teleskopu v Kalifornii a z čínského teleskopu FAST, který disponuje anténou o průměru 500 metrů.

Profesor Stephen Hawking ale jednou varoval, že lidstvo by mělo s pokusy o vysílání do vesmíru přestat, aby nepřitáhlo nevítanou pozornost. „Pokud nás navštíví mimozemšťané, může být výsledek podobný tomu, když Kolumbus přistál v Americe – pro domorodé indiány to nedopadlo dobře,“ řekl v dokumentu stanice Discovery Channel.

Podle astrobiologa Tomáše Petráska bylo první vysílání do vesmíru uskutečněno ze sovětského teleskopu v Jevpatoriji z roku 1962. Bylo v morseovce a znělo: „Mír. Lenin. SSSR.“

Za otce zmíněného radioteleskopu poblíž Areciba na Portoriku je označován americký fyzik a astronom William Gordon (zemřel v roce 2010 ve věku 92 let) z Cornellovy univerzity, která dlouhá léta teleskop provozovala. Využíval se ke zkoumání změn v atmosféře a hlavně k výzkumu vesmíru a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací. Byl hlavní částí projektu SETI@home, který se možnými zprávami z kosmu za pomocí osobních počítačů v domácnostech nebo ve firmách po celém světě zabýval.

S pomocí radioteleskopu kupříkladu v roce 1974 objevili američtí astronomové Russell Hulse a Joseph Taylor nový typ pulsaru (určité druhy hvězd), za což v roce 1993 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku.