Před 50 lety odstartovala k Měsíci expedice Apollo 16

V lunárním přistávacím modulu Orion se následně 21. dubna vydali k měsíčnímu povrchu astronauti John Young (velitel) a Charles Duke, zatímco na oběžné dráze na ně ve velitelském a servisním modulu Casper čekal Thomas Mattingly.

Na povrchu Měsíce strávili dva dny, 19 hodin a tři minuty, což je druhý nejdelší pobyt.

Výjimečná byla mise místem přistání, kterým se stala geologicky zajímavá měsíční vrchovina, konkrétně oblast Cayleovy planiny asi 85 kilometrů od kráteru Descartes, zatímco předchozí výpravy dosedly na oblastech měsíčních moří.

Let i samotný pobyt na Měsíci až na drobné potíže – např. nestabilita v záložním řídícím systému hlavního motoru servisního modulu, což způsobilo oddálení přistání – probíhaly v klidu a astronauti víceméně navazovali na práci svých předchůdců.

Používali lunární vozítko (to ale už před nimi měla posádka Apolla 15) či sbírali vzorky půdy – na Zemi dovezli takřka 95 kilogramů hornin.

Na snímku pořízeném velitelem Youngem sbírá Duke měsíční vzorky. V pozadí je lunární vozítko.

Připomínaným prvenstvím letu Apolla 16 byla v tu chvíli zejména nejvyšší dosažená rychlost na jeho povrchu – astronaut Duke totiž jel lunárním roverem rychlostí 17 kilometrů v hodině.

„Pamatuji si, jak to s námi házelo... Ta oblast, kde jsme se nacházeli, je dost divoká,“ vzpomínal později Duke, pro kterého to byla první a poslední výprava do kosmu.

Jeho kolegové Young a Mattingly na rozdíl od něj ve službách NASA zůstali a později našli uplatnění při prvních letech raketoplánů.

Co se týká současných měsíčních plánů, tak podle záměrů amerického vesmírného úřadu NASA by astronauti mohli – v rámci misí Artemis – vstoupit na povrch Měsíce v roce 2025, přičemž vůbec poprvé by na naší přirozené družici měla stanout žena.

Projekt ale má několik fází. Zakladatel a majitel firmy SpaceX Elon Musk doufá, že pokud půjde vše podle očekávání, vesmírná loď Starship, kterou jeho společnost vyvíjí pro lety na Měsíc a Mars, uskuteční první orbitální let kolem Země v květnu.

Naplnění uvedeného Muskova cíle je také závislé na včasném výsledku hodnocení dopadu startů „hvězdných lodí“ z kosmodromu Starbase, který má SpaceX v jižním Texasu, na životní prostředí. Hodnocení provádí americký Federální úřad pro letectví (FAA). Oznámení stanoviska se však odkládá.

Starship je druhým stupněm vyvíjeného raketového dopravního systému, který bude podle SpaceX schopný do vesmíru přepravovat více než 100 tun nákladu najednou nebo až 100 lidí při výpravách do kosmu.

První (nosný) stupeň systému, který společnost pojmenovala Super Heavy, bude vybaven 33 motory Raptor. Starship má mít motorů šest a bude schopný letů nezávisle na prvním stupni. Super Heavy má být stejně jako Starship opakovaně použitelný, což sníží náklady na výpravy. Oba spojené stupně s průměrem devíti metrů jsou dohromady vysoké 120 metrů.

SpaceX již provedla řadu testovacích startů prototypů Starshipu s nejvýše třemi motory Raptor, a to maximálně do výšky 10 kilometrů. Nadcházející orbitální zkušební let bude znamenat vůbec první start rakety Super Heavy a také první start Starshipu se šesti motory. Super Heavy krátce po startu skončí v Mexickém zálivu. Starship by se mezitím měl dostat na oběžnou dráhu, jednou obletět planetu a pak let zakončit v Tichém oceánu.

Loni NASA vybrala právě Starship jako počáteční přistávací systém lidských posádek v rámci programu Artemis. Cílem tohoto programu je vytvořit udržitelnou přítomnost lidí na Měsíci i kolem našeho přirozeného souputníka do konce tohoto desetiletí. V rámci společné mise Artemis III pak posádku k Měsíci dopraví raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion, načež Starship přepraví astronauty na povrch Měsíce a zpět.

Novou raketu SLS, která má zahájit další éru vesmírných cest k Měsíci, čeká poslední série testů před prvním zkušebním letem. Absolvuje je na odpalovací rampě Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kam obří stroj o váze takřka 2600 tun dorazil 18. března.

První let rakety SLS s kapslí Orion bez posádky by se mohl uskutečnit také už v květnu (tj. mise Artemis I), původně k němu mělo dojít v únoru. Další mise Artemis II má letět s posádkou a po obletu Měsíce se vrátit k Zemi, cílem mise Artemis III pak už bude povrch Měsíce.