Pražská jaderná fakulta se zapojila do vývoje přístroje, který by umožnil ozařování pacienta vestoje

Radiační terapie je základním kamenem moderní léčby rakoviny. Léčba pacientů zatím probíhá vleže, kdy je paprsek veden kolem jejich těla, což umožňuje nasměrování na cíl z jakéhokoli úhlu. Nový výzkumný projekt se však zaměřuje na léčbu ve vzpřímené poloze. Pacient při ní stojí a rotuje kolem své osy před pevným paprskem.

Tento nový přístup by podle Petry Trnkové, vedoucí výzkumné skupiny lékařské fyziky na FJFI, mohl nabídnout klinické výhody a zároveň ušetřit prostor a snížit náklady. Přístroj totiž zabírá méně místa - kromě toho, že je reálně menší, nemusí se navíc otáčet okolo pacienta.

„Tím pádem jsou i nižší náklady na stavbu ozařovacích místností, protože mohou být menší,“ říká Trnková a dodává, že právě to považuje za klíčové pro zpřístupnění pokročilých léčebných metod po celém světě. V současné době totiž 80 procent pacientů s rakovinou žije v zemích, které mají přístup pouze k pěti procentům globální kapacity radiační terapie.

„Vzpřímená poloha pacienta může pomoci překlenout tuto mezeru a zpřístupnit moderní péči o rakovinu více pacientům po celém světě. Navíc by léčba ve vzpřímené poloze mohla zlepšit pohodlí pacienta a poskytnout i další výhody, jako je omezení pohybu plic při dýchání,“ vysvětluje Trnková s tím, že první studie na dobrovolnících ukazují, že plíce mají větší objem ve vzpřímené poloze a nádory se při ní daleko méně při dýchání pohybují. Je tak jednodušší na ně paprsek zacílit.

„V radioterapii plicních nádorů je potřeba ozářit celou část plic, ve které se může nádor díky dýchání pohybovat, aby byla jistota, že se zasáhne. To způsobí ozáření i okolní zdravé tkáně. Pokud je pohyb nádoru menší, tak se ozáří menší množství okolní tkáně a tím pádem by mělo být méně vedlejších účinků,“ vysvětlila Novinkám.

V rámci projektu se FJFI zaměřuje na vývoj metod pro kontrolu přesnosti léčby, ověření správné polohy a vytvoření klinických doporučení na zajištění kvality. To posune obor hlavně v oblasti vytvoření klinických postupů pro léčbu pacienta.

Do projektu je přímo zapojeno patnáct vědeckých institucí a průmyslových partnerů.

Čtyři miliony eur (asi 100 milionů korun) jde z evropského programu Marie Skłodowska-Curie Actions Doctoral Networks a dalšími 600 tisíci eury (přibližně 15 milionů Kč) se podílí Švýcarský státní sekretariát pro vzdělávání, výzkum a inovace.