Článek
Expozice potrvá do 11. listopadu, je otevřena každý všední den, za vstup se neplatí.
Na začátku výstavy Cesta do historie si příchozí nainstalují do mobilních telefonů speciální aplikaci. Ta je v expozici, rozčleněné na pět částí, propojí prostřednictvím značek s existujícími digitálními modely, detailními mapami a záznamy, shromážděnými mnohaletou výzkumnou prací vědců z Historického ústavu AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
„Virtuálně se budou moci například projít předhusitskou Prahou, a to v plánu Prahy od Václava Vladivoje Tomka, který umožňuje porovnat vývoj města od 15. století až do současnosti,“ uvedl ředitel Archeologického ústavu AV ČR Praha a jeden z autorů výstavy Jan Mařík.
Skrytými místy Pražského hradu provede aplikace. Třeba i z obýváku
Prostřednictvím 3D modelů si návštěvníci budou moci představit stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud.
„Není to jen kutnohorská štola, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály nejen na území ČR. Vychází z výsledků několika let nedestruktivního výzkumu a vytvořené modely a data se použila také při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čechách i v Německu,“ doplnil Mařík.
Nové technologie umožňují virtuální přenos do míst běžně veřejnosti nedostupných a poznat starší podobu dnes modernizovaných staveb či dokonce staveb nikdy nerealizovaných.
Takovými jsou i telčská jezuitská kolej a premonstrátská kanonie v Nové Říši, které mohou návštěvníci poznat jen díky 3D modelům.
Archeologové prozkoumali tajemnou propadlinu na Břeclavsku. Našli zapomenutý důl
411 000 lístků přístupných on-line
Vžít se do mravenčí práce historika zase umožní digitalizovaná genealogická a topografická kartotéka Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 tisíc on-line přístupných lístků.
„Kniha Hrady, zámky a tvrze království Českého je dodnes vyhledávané dílo a studijní materiál odbornou i laickou veřejností. Digitalizované kartotéky ale obsahují také informace z některých archivních dokumentů, které se ztratily nebo byly během 20. století zničeny,“ upozornila autorka výstavy Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR.
Cílem výstavy je ukázat metody moderní historické vědy a jejích výstupů za použití současných technologií.
„Představujeme proto nejen dílčí projekty dvou prestižních vědeckých institucí Akademie věd, ale chceme poukázat též na význam tzv. digital humanities, tedy moderní digitální technologie ve službách humanitních věd, v jejich širších souvislostech historického a archeologického výzkumu,“ uzavřela historička Doležalová.