Pravěká dívka z Mladečských jeskyní na Olomoucku dostala jméno Mlada

„Nejvíce hlasů – 402 získala právě Mlada. Na stříbrnou pozici dosáhla Myra se 103 hlasy, bronzová je Maja s 94 příznivci. Těsně „pod bednou“ skončila Ava se 77 hlasy,“ sdělil Novinkám mluvčí Správy jeskyní (SJ) ČR Pavel Gejdoš.

Dalšími finalisty byla jména Khan, Mae, Mladenka, Mladka, Rena a Runa. Vítězné jméno se zatím objeví na štítku u dívky a do budoucna i v průvodcovském výkladu a formou různých her.

Možnou vizuální podobu dívky již před časem naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. K myšlence, aby nebyla jen anonymní, když už má i tvář, inspiroval správu jeskyní a obec Mladeč například ledovcový muž z Tyrol s přezdívkou Ötzi podle místa nálezu.

Lidskou lebku, kterou v Mladečských jeskyních objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy, hlouběji prozkoumal tým odborníků. Digitálně vytvořili forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy z období označovaného jako aurignacien (41 000–29 000 let př. n. l.).

„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let před 31 tisíci lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ přiblížil Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

V roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. To inspirovalo české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006.

„Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima,“ dodal Gejdoš.

Labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky Mladečských jeskyní vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení se považuje 1826.

Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části se řadí Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Symbolem je dva metry vysoký stalagmit Mumie. Celkem mají chodby 1250 metrů, zpřístupněno je z nich veřejnosti 400 metrů.