Pravděpodobnost srážky Země s asteroidem dosáhla nového maxima

Při stále opravdu málo pravděpodobných scénářích by se tedy planetka 2024 YR4 střetla se Zemí 22. prosince roku 2032.

Podle webu NewScientist by mohl asteroid uvolnit energii odpovídající 7,8 megatuny TNT, což by mohlo stačit minimálně na zničení města.

Pravděpodobnost srážky astronomové v době objevu asteroidu spočítali na 1 ku 83, od té doby se ale několikrát zvýšila, až se dostala na aktuální stav 1 ku 32. Podle NASA je tedy pravděpodobnost zásahu 3,1 procenta. Evropská kosmická agentura (ESA) pak uvádí pravděpodobnost kolize 2,81 procenta.

Astronomové ale ujišťují, že není žádný důvod k panice, protože míra pravděpodobnosti střetu se má postupem času snižovat. Do roku 2032 se tak může možnost srážky radikálně zmenšit – a může tedy naši planetu zcela bezpečně minout.

„To, že se v posledním týdnu pravděpodobnost zvýšila, ještě neznamená, že tomu tak bude i nadále,“ konstatoval pro NewScientist Hugh Lewis z University of Southampton ve Velké Británii.

Magazín BBC Sky at Night rovněž uvádí, že v březnu 2025 se na asteroid zaměří vesmírný dalekohled Jamese Webba, do konce dubna pak YR4 zmizí z dohledu. Znovu viditelný by nám mohl být v červnu 2028, kdy se začne opět přibližovat k naší planetě.

Vědci zároveň nevylučují, že Zemi v roce 2182 výrazně poškodí srážka s asteroidem Bennu. Na naší planetě by to způsobilo méně slunečního svitu a pokles teplot. Kamenitý objekt zvaný Bennu je klasifikován jako Zemi blízká planetka. Objekt se k naší planetě přiblíží každých šest let a v současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300 tisíc kilometrů.

V budoucnu by se planetka o průměru zhruba 500 metrů – tedy výrazně větší a potenciálně ničivější než 2024 YR4 – mohla přiblížit ještě více a experti udávají pravděpodobnost 1 ku 2700, že se se Zemí srazí v roce 2182.

V těchto souvislostech je třeba připomenout, že odborníci pracují na planetární obraně před potenciálně ničivými asteroidy. I české instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu evropské mise Hera, která je součástí prvního testu planetární obrany a vyhodnotí následky cílené srážky americké sondy DART se 170metrovou planetkou Dimorphos, která obíhá kolem větší, 800metrové planetky Didymos. Náraz záměrně vychýlil těleso z jeho původní oběžné dráhy.