Článek
Podle nich přitom počet obětí H1N1 může být ještě vyšší - až 579 000 lidí. Původní počet, který zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO), přitom uváděl 18 500 obětí prasečí chřipky. To ovšem byli jen ti, jejichž úmrtí právě na tento typ viru potvrdily laboratorní testy. Sama WHO tehdy varovala, že jde o hrubé podcenění, protože nebyla započítána úmrtí lidí bez přístupu ke zdravotnímu systému, a také proto, že virus není pokaždé zjistitelný, i když na něj člověk zemře.
Nová studie rovněž uvádí, že dopad této pandemie byl značně rozdílný v jednotlivých regionech. Celkem 51 procent všech úmrtí na prasečí chřipku bylo v Africe a Asii, které ovšem představují jen 38 procent světové populace. "Tato pandemie si skutečně vyžádala vysoký počet obětí," řekla doktorka Fatimah Dawoodová z amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocem, která studii vedla.
Nákaza se rychle rozšířila po světě
Prasečí chřipka nakazila první známou oběť v centrální části Mexika v březnu 2009. Do dubna se virus H1N1 dostal do Kalifornie, a pak se rychle rozšířil po celém světě, kde vyvolal obavy a místy i paniku.
Například Egypt nařídil vybít všechna prasata v zemi ve snaze zastavit šíření viru, který se ve skutečnosti přenášel v kontaktu člověka s člověkem. Strach z nemoci šířila i skutečnost, že virus obsahoval části virů ptačí, prasečí a lidské chřipky v nikdy dříve nezaznamenané kombinaci.
Vědci si nebyli jistí, jak nakažlivá či smrtící tato zkřížená chřipka může být, ovšem první známky byly hrozivé: WHO vyhlásila prasečí chřipku pandemií v červnu 2009, kdy laboratoře zjistily případy nákazy v 74 zemích.
Testy všechno neodhalí
Podobné zjišťování prostřednictvím laboratorních testů je běžný standard, ale každý expert přiznává, že laboratořím uniká víc případů, než kolik jich zachytí. Jedním z důvodů je skutečnost, že "někteří lidé, kteří se nakazili prasečí chřipkou, nemají přístup ke zdravotní péči", dodala Dawoodová. Tím dalším je skutečnost, že virus není ve všech případech v těle po smrti zjistitelný.
Prasečí chřipka
Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.
Proto tým epidemiologů a lékařů vytvořil statistický model založený na počtu obyvatel a odhadech počtu nakažených, aby předložil zjištění, která jsou podle něj přesnějším obrazem rozsahu pandemie. Ta začala opadat v listopadu 2009 a její konec WHO vyhlásila v srpnu následujícího roku.