Článek
„Byl to opravdový kolaps hmyzí populace. Postupně jsme pochopili, že je to opravdu velmi znepokojivý výsledek,“ prohlásil Lister.
Připomněl, že zatímco nyní se v zařízeních pro odchyt pozemních druhů zachytí o 98 procent hmyzu méně než před 35 lety, na výše umístěných lepkavých plochách je pokles rovněž výrazný, i když je „jen“ čtyřpětinový.
Listera zarazila také nepřítomnost motýlů. „Dříve bývali všude kolem cesty – zejména když skončil déšť, byly jich tam stovky a stovky. Teď jsme ale neviděli ani jednoho motýla,“ řekl.
Trpí ptáci i žáby
U motýlů a dalších druhů hmyzu to však nekončilo. „Už za prvních pár dní jsme věděli, že něco není v pořádku. Jezdili jsme do lesa a oba jsme si říkali: ,Kde jsou ptáci?‘ Žádní tam nebyli,“ řekl americký vědec.
Ubývá-li bezobratlých, trpí tím a upadá celá potravní síť. Je to systémový efekt
K postiženým patří i žáby. „Počet ptáků a žab klesl souběžně zhruba o 50 až 65 procent,“ poznamenal Lister a dodal, že když se zaměřili na jeden ptačí druh, který žije prakticky výlučně z hmyzu, zjistili, že jeho stavy se zmenšily o devět desetin.
Vědec nyní mluví o „tropické kaskádě“ mířící zdola nahoru: jakmile zeslábnou či zaniknou hmyzí druhy, prudce upadá i počet ptáků a dalších živočichů, kteří se hmyzem živí. „Ubývá-li bezobratlých, trpí tím a upadá celá potravní síť. Je to systémový efekt,“ prohlásil.
Lister převzal názor jiných vědců, podle nichž k poklesu hmyzích stavů v tropech výrazně přispívají výkyvy klimatu označované jako globální oteplení. Tropický hmyz se prý vyvinul v tepelně stabilním prostředí, a je proto citlivější na teplotní výkyvy.
„Jakmile se u něj dostanete jen trochu mimo teplotní optimum, jeho kondice prudce klesá,“ soudí vědec. „Ničíme v podstatě systémy pro podporu života, jež nám umožňují udržet naši existenci na planetě,“ uzavřel.
