Článek
Základní škola ve Štěpánské ulici, kterou panovník založil v roce 1348, je jedna ze dvou v metropoli, které tuto hru testují. „Oslovili nás autoři hry, abychom ji vyzkoušeli. Upozornila jsem je, že možná výsledky nebudou jako na běžných školách, protože naše děti mají velké historické znalosti,“ vyprávěla Právu ředitelka zařízení Jana Hájková.
Ve třetí třídě žáci podle ní znali odpověď téměř na jakoukoliv otázku. Snad jen dvě je zaskočily a potřebovali přiloženou nápovědu.
Informace a zajímavosti z druhé strany
„Nejvíc nám dělají potíže latinské názvy,“ prozradili na sebe po chvíli přemýšlení malí hráči, horliví získat další groš za správnou odpověď. Při hře procházejí celým Karlovým životem, řeší různé úkoly, vyhrává ten, kdo první dospěje k rozestavěnému chrámu sv. Víta.
Víme, že biflování není všechno, a zařazujeme do výuky nové metody.
Hrací plocha obsahuje 24 zastavení s otázkami. „Padla jsi do staveniště, vracíš se zpátky,“ hlásila paní učitelka copaté dívence. Na vedle sedící Johanku čekala první otázka. „Holky, hlavy dohromady. Co je Karolinum?“ zněl dotaz a následovaly možnosti. Po kratinké poradě se děvčata rozhodla pro odpověď označenou B.
„Správně, pojmenování historické budovy Karlovy univerzity. Byli jsme tam na exkurzi,“ pochválila je. „A můžeme házet dál, šest. Kde jsou uložené korunovační klenoty? Ano, v korunní komoře katedrály sv. Víta. Jednou za čas nám je ukážou, ale jsou tam ty veliké fronty. Ještě jsme tam nikdy nebyli,“ pokračovala učitelka Dagmar Bernoldová. A její svěřenci se zatím soustředí na další dotazy.
Děti během prvouky získávají vědomosti při hraní stolní hry.
„Víme, že biflování není všechno, a zařazujeme do výuky nové metody. Snažíme se, aby dítě mělo možnost zažít informace ještě z druhé strany,“ vysvětlila ředitelka ZŠ Štěpánská, která patří mezi deset procent nejlépe hodnocených základních a gymnaziálních škol v republice, proč kývli na nabídku.
Za obrovský přínos hry považuje, že i dítě, které se poprvé setká s osobou Karla IV., má možnost dozvědět se velmi mnoho zajímavostí.
Ke hře i pár připomínek
„A v momentě, kdy vědomosti má, může si je upevnit,“ chválí hru Hájková. Netají se tím, že i vyučující občas nějaký dotaz zaskočil. „Jak se v té době jmenovalo oblečení na vysoké škole,“ zmiňuje jeden z oříšků hry, již zkoušejí i čtvrťáci během dějepisu.
Během hraní už nashromáždili několik připomínek. „Na kartičce s otázkou je vyznačena i správná odpověď, takže jedno z dětí musí být koordinátor. Ideální by bylo mít samostatnou kartičku se správnými odpověďmi,“ navrhuje Hájková drobnou úpravu, kterou budou zřejmě na konci listopadu směřovat českému výrobci této hry.
