Článek
Zastupitelé rozhodli, že metropole bude usilovat o legislativní změnu, která do příštího školního roku umožní vytvořit speciální systém pro výuku dětí s odlišným mateřským jazykem. Plánuje takzvané průtokové třídy, kde cizojazyční žáci podstoupí intenzivní výuku českého jazyka.
Původně se to mělo týkat jen dětí z Ukrajiny, podle některých zastupitelů by však krok působil negativně vůči ukrajinským uprchlíkům, přijaté usnesení se tedy vztahuje na všechny děti s jiným mateřským jazykem než českým.
„Konečně jsme se na něčem na pražském zastupitelstvu shodli a řešili podstatnou věc,“ reagoval na výsledek místy bouřlivé diskuze Nepil, kterého potěšilo, že jeho návrh podpořili zastupitelé napříč politickým spektrem. Praha se podle něj musí ozvat, když stát v integraci dětí z Ukrajiny selhává, a začít vyjednávat s ministerstvem školství a zákonodárci nápravu.
Děti uprchlíků si zvykají na český režim ve škole jen pro ně
Podle Nepila je situace v některých třídách kritická. „Navštěvuje je více než padesát procent Ukrajinců, kteří neumějí česky. Výuka tak postrádá smysl a stává se utrpením pro všechny,“ upozornil s tím, že učitelé odcházejí a rodiče radši hlásí svoje potomky do soukromých škol.
Radní města připraví rámec pro celoměstský systém podpory výuky dětí s odlišným mateřským jazykem. Magistrát zmapuje prostory a kapacity asistentů a cizojazyčných učitelů. Konkrétní kroky pak budou spočívat například v obnovení speciálních tříd s intenzivní výukou češtiny jako předstupně zařazení do běžné výuky nebo jednání s ministerstvem o financování asistentů právě pro děti s odlišným mateřským jazykem.
Opoziční zastupitel a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (PS) přiznal během debaty jisté rozpaky z Nepilova bodu. „Nevytváříme dvě kategorie dětí? To je velmi nešťastné,“ obracel se na Nepila s tím, že klub PS pro normu hlasovat nebude. „Většina lidí z Ukrajiny si odchod nevybrala dobrovolně, měli bychom je co nejvíc podporovat. Bojím se, aby to nepůsobilo tak, že se k nim jako společnost stavíme zády,“ přemítal o návrhu. Ujistil ale, že je připraven podpořit dílčí praktické kroky.
Nepil zareagoval, že zastupitelka a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) jeho návrh projednala s ukrajinskou komunitou a ta jej kvitovala.
„Není to o tom segregovat. Ale pokusit se vytvořit podmínky k co nejlepšímu vzdělání,“ doplnil zastupitel a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), další z překladatelů návrhu. Segregaci odmítl i Nepil. „Snažíme se vrátit na koleje systém, který totálně selhal,“ řekl.
Že integrace v Česku selhává, si nemyslí zastupitelka Zuzana Freitas Lopesová (Piráti). „Ano, Praha čelí velkému problému a mnohem větší zátěži než zbytek republiky,“ konstatovala. V Praze je podle ministerstva vnitra asi 101 tisíc z celkových zhruba 393 tisíc Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Za vhodnější při řešení situace považuje spojit se s krajskou platformou sdružující všechny důležité subjekty věnující se integraci, takže řada věcí, kterými se chce zabývat město, jim je už dobře známá.
„Situace ve třídách není jednoduchá. Škoda že rada a zastupitelstvo nevyužívají svoje poradní orgány, výbor pro národnostní menšiny, komisi pro národnostní menšiny, komisi pro integraci cizinců, kde zasedají organizace, které se tím profesně zaobírají. Ty si nepřejí dvojí zápisy,“ zmínil zastupitel a šéf výboru pro národnostní menšiny Jiří Knitl (PS).
Ředitelé píšou dopis
Ředitelé patnácti základních škol v Praze 8 už sepsali otevřený dopis, ve kterém líčí, s čím se musejí ve třídách potýkat. Současná forma integrace podle nich postrádá smysluplnost a ohrožuje kvalitu vzdělávání. Vyzývají ministerstvo školství, aby situaci začalo neprodleně řešit.
Ukrajinských uprchlíků v českých školách meziročně přibylo
„Dnes musíme přijmout každé ukrajinské dítě a zařadit jej do kmenové třídy bez ohledu na to, jaké jsou jeho jazykové znalosti, tedy i v případě, že neumí jediné slovo česky, a bez ohledu na jeho specifické potřeby. Takže například i dítě s poruchou chování bez toho, abych znal jeho situaci a potřeby podpory ve vzdělávání,“ řekl Novinkám Matěj Rašovský, ředitel ZŠ Bohumila Hrabala Praha 8, kterou navštěvuje 1020 žáků, z toho 200 Ukrajinců.
Podle magistrátních dat pražské základní školy navštěvuje více než deset procent dětí z Ukrajiny. Tito žáci jsou ve školách nerovnoměrně rozložení, upozorňují ředitelé. Například v Praze 8 přesahuje podíl ukrajinských žáků dvacet procent na pěti základních školách z patnácti, jichž je obec zřizovatelem.
„Z rozhovorů s našimi ředitelkami, řediteli, učitelkami a dalšími vnímám, že je výuka ve třídách, kde větší množství dětí neovládá češtinu, hodně složitá. Děti s jiným mateřským jazykem prostě nemohou z hodin vše pochytit, pedagogové se nemohou všem dostatečně věnovat a vzniká chaos,“ konstatovala i místostarostka Prahy 6 Mariana Čapková (PS).
Rozhodnutí zastupitelstva proto vnímá jako dobrý krok. „Chceme kvalitní veřejné školy, inspirovat se můžeme švýcarským nebo skandinávským školským systémem, kde vědí, že děti nelze házet do jednoho pytle za každou cenu, ale každé skupině dětí se musí věnovat potřebný čas a péče,“ napsala na sociální síti.
V Mladé Boleslavi pomůže nová škola
Středočeská Mladá Boleslav kupříkladu zvažuje kvůli přeplněným třídám a předpokladu dalšího růstu zájmu o místa v lavicích dokonce výstavbu nové školy. Do města a okolí se za prací sjíždějí a stěhují lidé ze širokého regionu i ze zahraničí. Pětina dětí ve školách jsou cizinci, někteří neumí ani slovo česky.
Většina pochází nyní kvůli válce z Ukrajiny. Další školáci jsou z Mongolska, Vietnamu, Rumunska, Bulharska, Makedonie, Ruska, Maďarska, Číny, Chorvatska, Moldávie, Thajska, Německa, Velké Británie, Polska, Běloruska, Turecka, Litvy, Finska, Ázerbájdžánu a Srbska.
„V Mladé Boleslavi je situace poměrně specifická, ve školách máme zhruba dvacet procent cizinců, je tu 750 Ukrajinců, žáků ze Slovenska je 155,“ uvedl náměstek primátora pro školství Dan Marek (STAN).
České děti mohou mít u zápisu do škol přednost před Ukrajinci
Pro Ukrajince vznikla v Mladé Boleslavi speciální škola, je ale pro děti z 5. až 9. třídy. Ty menší musí rovnou do české školy. Některé mohou projít jazykovým kurzem, ten ale není podmínkou, navíc v kurzu je jen 40 míst.
„Nově příchozí ukrajinské děti se v případě, že česky vůbec neumí, snažíme zařadit do tzv. ukrajinské školy, kde jsou pedagogové připraveni věnovat jejich jazykové přípravě maximální pozornost. Nyní se na dislokovaném pracovišti vzdělávají děti od 5. do 9. třídy a výuka bude pokračovat i nadále. Ostatní cizince a mladší děti zařazujeme do běžných tříd,“ konstatoval Marek.
Situaci hodnotí jako komplikovanou. Ředitelé podle něj narážejí například na nedostatek kvalifikovaných pedagogů, což se podle něj snaží ministerstvo řešit. „V příštím školním roce ve spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto plánujeme větší podporu mateřských škol, aby děti byly lépe připraveny na nástup do základní školy,“ dodal.
Stavba nové školy, aby mohlo být ve třídách méně dětí a výuka měla patřičnou úroveň, se podle Marka jeví jako nezbytná. Odhadované náklady na stavbu zařízení pro zhruba 540 dětí jsou kolem 800 milionů korun. Vzniknout má i sportovní hala a parkoviště. Letos by měl být vybrán projektant a stavět by se mohlo začít koncem roku 2026.