Článek
„Tento objev přispívá k našemu chápání toho, jak buňky šetří energii a přežívají v extrémním prostředí. To by mohlo vést k novým poznatkům o způsobech, jak se buňky vyšších organismů včetně těch lidských přizpůsobují měnícím se podmínkám,“ řekl Novinkám vedoucí výzkumného týmu Gabriel Demo.
Vědci na objevu spolupracovali s kolegy z Japonska.
Poznatky cenné pro genetiku
Pyrococcus furiosus je tak malý, že jej lze pozorovat jen pod mikroskopem. Patří k nejstarším a především k nejodolnějším mikroorganismům na světě. Dokladem toho je, že je schopný růst i v prostředí, kde je přes sto stupňů Celsia. Právě kvůli odolnosti mikroorganismu by mohly být poznatky o něm a jeho mechanismech obrany proti stresu využitelné např. v genetice.
Odolnost bakterií na antibiotika je časovaná bomba. Během pár let zabije desítky milionů lidí, varuje expert
Na Zemi existuje Pyrococcus furiosus už miliardy let a patří k prvním známým formám života. Jeho popsání může pomoci pochopit, jak život vznikl a jak funguje i dnes.
Brněnští vědci zkoumali s japonskými kolegy, jak tyto organismy žijící ve stresujících podmínkách regulují buněčnou translaci. Jde o proces, při němž si buňka podle genetického návodu vyrábí bílkoviny nezbytné pro její správné fungování. Translace je energeticky velmi náročná, proto vědci předpokládali, že mikroorganismy umějí tento mechanismus řídit.
Detail z buňky mikroorganismu Pyrococcus furiosus
Chytrý protein kontroluje bílkoviny
Mikroorganismus vědci vložili do kryoelektronového mikroskopu. „Objevili jsme novou strukturu – dosud neznámý protein aRDF, který způsobuje, že se dvě malé ribozomální podjednotky spojí do dvojice. Tento takzvaný antiasociační faktor brání tomu, aby se malé ribozomální podjednotky spojovaly s velkou podjednotkou a vytvořily funkční ribozom,“ uvedl hlavní autor studie Ahmed Hassan.
- Kryoelektronový mikroskop je speciální zařízení, které umožňuje zobrazení struktury buněk, virů či proteinových komplexů téměř v atomovém, zjednodušeně řečeno velmi detailním, rozlišení.
- Ribozom je specifický druh proteinu. Nachází se ve vysokých počtech v tzv. cytoplazmě všech známých buněk. Funkcí ribozomů je tvorba proteinů - bílkovin.
Tímto způsobem aRDF pomáhá mikroorganismu regulovat syntézu proteinů a šetřit buňkám energii v extrémních podmínkách.
Naděje na léčbu rakoviny: Izraelci identifikovali protein, kvůli kterému se tělo nemůže bránit nádorům
Nově objevený protein aRDF tak funguje jako „kontrolor“ výroby bílkovin. Díky tomu může buňka lépe regulovat množství a načasování produkce bílkovin, což jí pomáhá zvládat stresové situace, ve kterých čelí vysoké teplotě, nedostatku živin nebo jinému poškození.
V takových situacích buňka zpomalí výrobu bílkovin, aby mohla soustředit svou energii na opravy a přežití.
Výzkumníci o objevu informovali v mezinárodním časopise Nucleic Acids Research.
Vědci vytvořili supermoderní spektrometr. Přístroj pomůže s hledáním nových léčiv
Žádná chemoterapie. Pacientům s rakovinou krve pomáhá lék z vlastních buněk
