Článek
Studie, kterou zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání, dokumentuje velký zájem o vyučence ve strojírenských oborech, kde zaměstnání nalézá 57 % všech vyučených, u pětadvacetiletých až devětadvacetiletých dosahuje tento podíl šestašedesáti procent.
Naopak nízký podíl vyučenců, kteří v zaměstnání využívají svou kvalifikaci, je v oborech textilní a kožedělná výroba a zemědělství a lesnictví. U maturantů odcházejí nejvíce pracovat mimo obor svého vzdělání absolventi z oborů textilní a kožedělné výroby a také oborů umění a užité umění, kde sice vytrvale roste počet studujících, ale v oboru se uplatní jen necelých 40%.
Volba studentů vždy neodráží potřeby trhu práce
Podíl ekonomicky aktivních, kteří se uplatňují v zaměstnání odpovídajícímu jejich původnímu vzdělání, přitom stále klesá: v letech 2005 – 2013 ze 45 na 41 %. Roste naopak podíl pracujících, kteří svoji původní kvalifikaci vůbec nevyužívají - například když vyučený zedník léta pracuje jako barman. Absolventi středních škol tento trend kopírují.
„To, že se vysoký podíl absolventů škol neuplatní v oboru, vypovídá jistě o určitém rozporu mezi odbornou přípravou a skutečnými potřebami trhu práce. Nelze ale dělat zjednodušené závěry; zásadní roli hrají také mzdové a pracovní podmínky v jednotlivých profesích a rovněž míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje autorka studie Gabriela Doležalová.