Článek
Jen osm procent zaměstnanců, kteří spí během pracovního týdne méně než šest hodin denně, tvrdí, že v práci nepociťují stres. S delší uvedenou dobou spánku jejich podíl stoupá. Z těch, kteří spí více než osm hodin, nikdy nezažívá stres 22 procent respondentů.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že mezi zaměstnanci s vyššími příjmy je větší podíl lidí, kteří stres v práci nezažívají. Zaměstnanci s nižšími příjmy jsou na tom o něco hůře.
Méně kvalifikované a ohodnocené zaměstnance více trápí finance, špatné pracovní podmínky a prostředí, ve větší míře je zatěžují zdravotní problémy pramenící z vykonávání práce, dojíždění, a špatné vztahy s kolegy.
Manažeři a lidé s vyššími příjmy si oproti tomu více stěžují na velkou pracovní zátěž, častěji zmiňují pocit vyhoření, stres vyplývající z organizačních změn, častěji řeší problémy se sladěním pracovního a soukromého života (celkem devět procent dotázaných).
Část lidí nespí ani šest hodin
Největší podíl (77 procent) českých zaměstnanců spí denně šest až osm hodin. To se považuje za dostatečnou dobu odpočinku pro mozek i na regeneraci organismu. Jsou i tací, kteří obvykle spí více než osm hodin, takových je ale jen pět procent.
Nicméně zhruba 18 procent pracujících spí v průběhu pracovního týdne méně než šest hodin denně. Tento trend se začíná stupňovat zejména u lidí starších 35 let.
Kratší spánek se o něco častěji týká zaměstnanců na nižších pozicích, jako jsou pomocní pracovníci, kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci ve službách. Může to souviset i s tím, že jejich pracovní doba začíná dříve, případně je vázána na směny.
Krátký spánek se nevyhýbá ale ani výše postaveným pozicím. Například top manažerů, kteří spí méně než šest hodin denně, je 26 procent.
Ženy jsou na stresové prostředí citlivější
Nejvýznamnější oblastí, která zaměstnancům v ČR způsobuje stres, jsou finanční problémy. Tento aspekt označilo za klíčový faktor 32 procent respondentů, přičemž o něco častěji šlo o lidi na nižších pracovních pozicích.
Téměř pětina respondentů uvedla, že je trápí příliš velký tlak povinností a zodpovědnost, která z řešení úkolů vyplývá. Z lidí na řídících pozicích tuto formu stresu jmenovali tři z deseti manažerů. S náporem práce souvisí i přesčasy, které v průzkumu označilo za vážný problém 16 procent lidí.
Stresující může být i pracoviště jako takové - za významný stresující faktor ho označilo 12 procent respondentů. Ženy jsou na špatné pracovní podmínky a pracovní prostředí v porovnání s muži více citlivé.
