Pozůstatky ruské rakety skončily v Tichém oceánu

Vojenská jednotka amerického letectva 18th Space Control Squadron potvrdila neřízený zánik horního stupně Persej s demonstrátorem nákladu (původně 2,4tunovou maketou družice) v horních vrstvách atmosféry ve středu ve 22.08 SEČ.

K zániku došlo v oblasti nad Tichým oceánem.

Do vody mohly dopadnout - či ještě dopadnou - malé kousky trosek. Z pevného povrchu země nejsou dosud hlášeny žádné známky škod, napsal server listu The Daily Mail.

Zdá se tak, že raketa svůj celkově nepovedený test nakonec zakončila podle příznivého scénáře. Část rakety, která se vymkla kontrole, každopádně dopadla zpět na Zemi poté, co byla devět dní „uvězněna” na orbitě.

„Raketový stupeň se při opětovném vstupu do atmosféry pohyboval rychlostí 7,6 km/s,” uvedl podle zpravodajské stanice CNN vedoucí úřadu pro vesmírný odpad Evropské kosmické agentury (ESA) Holger Krag.

„Nepovažuji tento objekt za významné riziko,” uvedl na Twitteru přední pozorovatel oběžné dráhy, americký astronom Jonathan McDowell.

„Co se týká návratu zbytků objektu, mohou se na zem dostat nějaké kousky, ale ne mnoho,” poznamenal ve středu.

Předpokládalo se, že ačkoli raketa vážila kolem 20 tun, tak více než tři čtvrtiny této hmotnosti byly obsaženy v palivu, které by téměř jistě shořely v atmosféře, poznamenali dříve odborníci.

Také ruský deník Moskevský komsomolec ve středu naznačil, že jde o Persej, bližší informace ale nesdělil s odvoláním, že start rakety řídila armáda a státní korporace (Roskosmos).

Samotná raketa odstartovala 27. prosince bez problémů, a to i s falešným nákladem, který měl simulovat hmotnost satelitu, což tehdy kvitoval i šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

Třístupňová raketa se vznesla koncem prosince z kosmodromu Pleseck na severu evropské části Ruska. Technické potíže se ale objevily brzy.

Podle webu Spaceflight Now měl horní stupeň Persej provést sérii motorových zážehů, aby se dostal na oběžnou dráhu kolem geostacionární výšky, tj. zhruba 36 tisíc kilometrů nad zemským povrchem.

Počáteční zážeh motorů, který měl dostat stupeň Persej na „parkovací” oběžnou dráhu, se uskutečnil bez problémů, ale zbývající zážehy potřebné k dosažení vyšší dráhy nebyly provedeny.

První dva stupně tedy vynesly raketu na nízkou oběžnou dráhu. Třetí stupeň nejdřív provedl úspěšný první zážeh, ale když měl booster Persej začít pracovat podruhé, aby se dostal i s nákladem na správnou orbitu, objevila se technická závada a systém přestal fungovat.

Místo toho začal být nevyhnutelně tažen zpět do atmosféry zemskou gravitací, připomíná server CNET.

Šlo o třetí zkušební let nosiče schopného dopravit do vesmíru více než 20 tun nákladu, který byl podle agentury Interfax několikrát odložen.

První test se uskutečnil již v prosinci 2014, přestože byl úspěšný, plnému nasazení nové rakety do provozu zabránila řada problémů. Druhý proběhl v prosinci 2020.

Nosič Angara-A5 je první raketou svého druhu vyrobenou v Rusku od rozpadu SSSR. Nahradit má starší rakety Proton.

Její vývoj zpozdily mj. technické problémy, včetně předloňského zjištění závady motorů, jež by podle odborníků mohly raketu během letu zničit.

Ke zpoždění přispěl i korupční skandál v ruském vesmírném programu v souvislosti s budováním kosmodromu Vostočnyj.