Článek
Pokud rodiče chtějí dát dětem maximální vklad do života s ohledem na pocity štěstí a pohody v dospělosti potomků, pak by měli zapomenout na drahé vzdělání, ale dbát spíš o vztahy a přátelství dětí.
Docent Craig Olsson z Deakin University sledoval vliv vzdělání a sociálních vazeb z dětství na formování štěstí a pocitů pohody v dospělosti člověka. Zaměřil se pak především na vliv znevýhodnění rodiny v dětství, sociální propojení v dětství, jazykový vývoj v dětství, sociální propojení v pubertě a adolescenci a výši vzdělání v adolescenci, vše s ohledem na pozdější subjektivní vnímání pocitů štěstí a pohody.
Sociálním propojením dítěte se rozumí to, jak rodič a učitel hodnotí oblíbenost dítěte, jeho osamocení a vyloučení z dětského kolektivu či zapojení, počet přátelství a také míra sebevědomí dítěte. Sociálním propojením adolescenta (dospívajícího) se pak rozumí sociální připoutání k rodičům, vrstevníkům, škole, důvěrným osobám a začlenění do skupin mladých a do sportovních klubů.
Docent Olsson tvrdí, že mezi pozitivními sociálními vazbami dítěte a dospívajícího a pocitem štěstí a pohody v dospělosti existuje silný vztah, zatímco mezi výší vzdělání a pocitem štěstí a pohody v dospělosti žádný vztah neexistuje.
„Pozitivní sociální vývoj dítěte a dospívajícího vyžaduje investice jdoucí za školní vzdělání,“ tvrdí docent Olsson. Rodiče by tak podle něj měli více než na školní výsledky dbát na to, jak je dítě přijímáno ve společnosti a zda se v ní cítí bezpečně, sebevědomě a příjemně.