Povodeň prospěla v Jizerských horách přírodě. Vytvořila ideální podmínky pro vzácné pavouky

Ochranáři při kontrolách vodních toků po zářijové povodni mimo jiné prošli i přírodní rezervaci Meandry Smědé, která je místem s výskytem řady chráněných druhů.

„Při kontrole po velké vodě jsme zjistili, že povodně v území přírodní rezervace neškodily. Naopak, strhly některé břehy, kde budou moci zahnízdit příští jaro ledňáčci a břehule. Také obnovily dříve zarostlé písečné náplavy, kde se udržel vzácný pavouk slíďák břehový,“ popsal Radomír Studený, odborný pracovník ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje (KÚLK), který rezervaci a dalších třicet území v kraji spravuje.

Slíďák břehový, který je kriticky ohroženým druhem uvedeným v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, totiž není typickým představitelem svého druhu a netká tradiční pavučiny.

Hloubí si nory, ideálně v propustné či písčité půdě, hluboké asi 8 až 13 centimetrů a centimetr až dva široké. Jejich stěny vystele pavučinou proti zasypání, a pokud v létě stoupne hladina řeky, u které žije, pavouk vchod zapřede, čímž vytvoří vzduchovou kapsu, a v ní přečká i povodeň. Písečné náplavy jsou tak pro něj naprosto ideální.

Po slíďáku tatarském, který byl po vymizení z české přírody znovu objeven na jižní Moravě, je slíďák břehový druhým největším pavoukem tohoto druhu. Je aktivním lovcem a pochutná si třeba na jiných pavoucích, hmyzu či různých larvách. Žije pouze na několika místech naší země, v povodí řek, v neregulovaných úsecích toků, např. na Jizeře, Lužnici, Bečvě, Morávce, Odře, Orlici anebo na zmíněné Smědé.

Řeka v Jizerských horách je typická svým přírodním charakterem koryta, což umožňuje soužití mnoha druhů - kupříkladu chráněných ryb a mihulí, pavouků a jiného vzácného hmyzu. Žijí tu také vydry a vrátil se sem bobr.

„Když se naruší povodní vodní tok, má to příroda ráda. Zejména je to pak ideální pro konkurenčně méně schopné druhy, které bývají právě proto často ohrožené. Pomáhá ale i třeba narušení lavinami,“ popsal vedoucí CHKO Jizerské hory Jiří Hušek s tím, že je ale spíše vhodnější, aby narušování bylo pravidelné a v menší míře, než jak tomu je v případě povodní.

Konkrétně pro zmíněné slíďáky je přínosné i to, když se břehy zbaví části rostlin, kterými jsou zarostlé, a vzniknou nové písečné náplavy, což pavoukovi umožní najít místo pro vybudování nory.

Na podzim totiž hledají stanoviště, kam se ukryjí na zimu a které bývá dál od břehu. Nicméně že by se po větších záplavách v minulých letech nějaký druh nějak výrazně rozmnožil, ochránci přírody nepozorovali.