Povinná návštěva expozice o Holubovi? Experti válčí se šotky o podobu výuky

„Bránili jsme se tomu, protože tento posun nebyl vydiskutovaný a budil tyto obavy. Přitom do konce ledna má ministr revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) představit. Ale asi to zase změnili. Možná v mezičase a na základě toho nedorozumění najednou tyto materiály prezentují jako nezávazné,“ řekl Novinkám jeden z tvůrců revidovaných programů v oblasti historie Milan Ducháček.

Sám pokládal celou záležitost za nedorozumění, ale Národní pedagogický institut (NPI), který nové programy připravuje, stejně tak ministerstvo školství vůči protestům učitelů dlouho nereagovaly. A obava o budoucí výuku začala přerůstat v paniku. Až v úterý při pohledu do aplikace týkající se revize RVP Ducháček zjistil, že nečekané svazující požadavky už jsou vedeny jako nepovinné.

Potíž nastala v posledních týdnech před oficiálním vyhlášením nových RVP. Ty popisují, co mají děti zvládat na konci třetí, šesté a deváté třídy. Ale jednotlivé nové cíle výuky jsou stanoveny poněkud volně a hlavně není jasné, jak jich dosáhnout. Proto také tvůrci programů navrhli ilustrační příklady, aby učitelům přiblížili, jak s dětmi pracovat. Ale netušili, že vlivem úřední chyby se z nich stanou povinné postupy.

„Když máme v programu třeba téma ‚kolonialismus‘, tak se to dá propojit se zeměpisem a třeba i biologií. A je to krásný případ, kdy žáci navštíví galerii, muzeum, kde budou mít tuto tematiku v rámci expozice a vytvoří si k tomu nějakou myšlenkovou mapu. A dali jsme tam příklad expozice Emila Holuba v Praze. To ale bylo míněno jako nezávazné, protože si těžko představit, že tam výstava bude navždy. Ale nějaký úředník to posunul,“ popsal Ducháček.

„Možná v mezičase a na základě toho nedorozumění najednou tyto materiály prezentují jako nezávazné. Ale předtím nám to prezentovali tak, že tyto příklady budou závazné,“ kroutil hlavou. Podle něj to mělo učitele přimět třeba k tomu, že s dětmi v rámci výuky k jinému tématu vyrazí třeba k pomníku 2. světové války, které „jsou na každé návsi“.

Proti novým povinnostem v rámci výuky protestovala například Učitelská platforma a i další školské organizace požadovaly, aby se práce na nových vzdělávacích programech prodloužily o rok. Obávali se, že z nich zbyde paskvil, který učitelé nepřijmou a raději se budou držet starých postupů, jak se v případě mnoha škol stalo před dvaceti lety, kdy došlo k první změně výuky od revoluce.

Zároveň mají odborníci pochopení pro to, že by školy návod, jak dostát novým požadavkům, měly mít k dispozici. „Souhlasím, že to potřebujeme, ale nemůže se to teď tlačit do rámcových vzdělávacích programů, které jsou povinné, protože už to nestihneme udělat dobře,“ řekla Novinkám Lucie Slejšková z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin.

Dosud se počítalo jen s tím, že školy k novým programům dostanou ještě metodickou podporu, která bude dobrovolná.

Po Novém roce by měl NPI v rámci několika týdnů představit modelové školní vzdělávací programy, podle nichž se mohou školy řídit. Nadále budou mít volnost vytvářet si i své vlastní.

V dalších měsících budou některé školy nové programy dobrovolně ověřovat. Povinné budou od září 2027 pro první a šesté třídy, pak se každým rokem budou přibalovat další ročníky.