Pouze 3,6 procenta Ukrajinců chodí v Česku do tříd, kde se učí jen jejich krajané

Do tuzemských základních škol loni v září v souvislosti s válečným konfliktem v jejich domovině chodilo 39 478 dětí, tedy asi 77,6 procenta všech ukrajinských školáků, informovala Česká školní inspekce s odkazem na data ministerstva školství. Podle údajů resortu chodilo do ZŠ na začátku aktuálního školního roku 1 007 778 dětí.

„Ve školách máme většinou jednotky ukrajinských žáků. Jsou tedy velmi dobře integrováni v rámci celé školy,“ sdělil Zatloukal.

Maximálně pět ukrajinských azylantů se podle inspektorů učí ve třídách ve 39,7 procenta základních škol v Česku. Jedno procento základních škol uvedlo více než pět Ukrajinců ve třídách, zbytek škol nemá mezi svými žáky žádného uprchlíka.

Plně ukrajinských tříd fungovalo podle inspekce v běžných základních školách celkem 74, což je 0,2 procenta ze všech tříd. Třídy, kde se učili jen Ukrajinci, na začátku školního roku navštěvovalo 1465 Ukrajinců. Většinou šlo o dětské uprchlíky.

Podobně se podle ústředního školního inspektora podařilo začlenit ukrajinské předškoláky. Děti chodí zvláště do tříd, kde mají nejvýše čtyři spolužáky, jejichž rodiny utekly z Ukrajiny kvůli válce. Více než pět dětí ve třídě uvedlo ve výkazech pro ministerstvo podle ČŠI šest procent mateřinek a téměř 64 procent školek informovalo, že nemá ve svých třídách žádného ukrajinského azylanta.

Podle dat MŠMT navštěvovalo školky na konci loňského září 6904 ukrajinských uprchlíků, což je 1,9 procenta všech předškoláků.

K podobným výsledkům dospěl i průzkum organizace PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. Podle analytičky PAQ Research Martiny Kavanové má 62 procent ukrajinských uprchlíků nejvýše dva spolužáky ze své domoviny.

Válka na Ukrajině narušila vzdělávání více než pěti milionů dětí, jak upozornil u příležitosti středečního mezinárodního dne vzdělávání Dětský fond OSN (UNICEF). Hladkému průběhu vzdělávání na Ukrajině přitom už před plnohodnotnou ruskou invazí dva roky bránila pandemie covidu-19 a na východní Ukrajině v minulých osmi letech i válka s proruskými separatisty, podotkl fond.

„Prostředí základních a mateřských škol poskytuje dětem pocit struktury a bezpečí, které jsou zásadní. Pokud děti vzdělávání zmeškají, může to pro ně mít celoživotní následky,“ upozornila regionální ředitelka UNICEF pro Evropu Afshan Khanová.

„Odsunout jednoduše vzdělávání dětí na později a vrátit se k němu až ve chvíli, kdy byly vyřešeny jiné priority, nelze a není to bez rizika pro budoucnost celé generace,“ zdůraznila.

Kvůli bombardování, které na Ukrajině zasahuje i rezidenční oblasti, byly po celé zemi zničeny nebo poškozeny tisíce škol, školek a dalších vzdělávacích zařízení. Rodiče se navíc často bojí děti do škol kvůli pokračujícím bojům posílat.

Asi 1,9 milionu dětí na Ukrajině se učí online a přibližně 1,3 milionu dalších využívá kombinaci prezenční a online výuky. Nedávná série útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ale mnoho dětí připravila o stabilní přístup k elektřině, tudíž zapojení do distanční výuky je pro ně náročné.

UNICEF, který pomáhá na Ukrajině se zajištěním obou druhů výuky, vyzval k ukončení útoků na školní zařízení a další objekty civilní infrastruktury.

Situace je složitá i pro ukrajinské děti, které prchly před válkou do zahraničí. Podle UNICEF dvě třetiny těchto dětí nejsou zapojeny do školního systému v přijímajících zemích. Na vině je v některých případech omezená kapacita škol. Někteří rodiče se také rozhodli, že pro jejich děti bude lepší, když budou pokračovat v online výuce ve svých školách na Ukrajině, protože doufali, že se s nimi rychle vrátí domů.

V Česku je docházka do základních škol pro ukrajinské uprchlíky od září povinná. Mnohé děti mají ale dvojí výuku, tedy v české a ve své původní ukrajinské škole. V listopadu uzavřela ČR s Ukrajinou dohodu o vzájemném uznávání vzdělávacích programů, díky níž se má pro ukrajinské děti snížit objem online výuky.