Článek
A výsledky jsou jasné – týdny bez televize, internetu, zato plné pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu tělu enormně svědčí.
Víc červených krvinek
Výzkum členů expedice prováděla Alena Žákovská z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Protože se zabývám imunologií, chtěla jsem zjistit, jak působí prostředí na imunitní systém. Členům expedice jsem brala vzorky moče a krve před cestou, během pobytu i po něm. Výsledky jsem mohla analyzovat přímo na místě, protože jsem si vezla přístroje i laboratorní pomůcky. A některé parametry se skutečně významně změnily, šlo hlavně o nárůst množství červených krvinek, hemoglobinu a transferinu, což má pozitivní efekt na fyzickou stránku člověka,“ řekla Právu Žákovská.
Podle jejích zjištění byly změny způsobeny prostředím a zklidněním. „Člověk se najednou ocitne v izolaci a nepůsobí na něj tolik bakterií, parazitů a virů. Imunitní systém si tak může odpočinout a má čas na posílení. Navíc jsme byli v mrazivém prostředí, na čerstvém vzduchu s množstvím pohybu. Hlavně jsme ale nebyli na internetu, nemohli jsme telefonovat, měli jsme jen velmi kusé informace z běžného života, byli jsme tak izolováni od informačních stresů, což bylo výborné,“ vysvětlila.
Musí mít projekt
Na to, aby se člověk stal na pár dní poustevníkem a zregeneroval tělo, nemusí hned jezdit do polárních krajů. Podle Žákovské stačí i odjet na chatu či chalupu a na pár dní či týden se odříznout od okolního světa a vyspělých technologií. „Organismus má pak méně ataků stresových i patogenních, takže mu to jen prospěje,“ doporučila.
Členové letošní expedice byli velmi mladí, většinou se jednalo o doktorandy nebo výzkumníky těsně po dokončení doktorátu. Aby se člověk dostal na českou polární stanici, nestačí jen bystrý mozek, ale i pořádná fyzička. Šanci dostat se do další expedice ale má téměř každý, kdo se o vědu zajímá.
„Základem je napsat krátký vědecký projekt. Naše rada starších si nad ním sedne, zhodnotíme a pak pozveme lidi k jakémusi přijímacímu řízení,“ popsal ostřílený polárník a vědecký koordinátor expedice Miloš Barták.
„Důležité je, aby byl člověk schopen pohybovat se v terénu s 20 kily na zádech, zjišťujeme, jestli je psychicky odolný, jestli dokáže uvařit jídlo pro 15 lidí nebo přežít pět dní ve vichřici ve stanu na ledovci,“ nastínil přísná kritéria Barták.
Že expedice do Antarktidy není pro padavky, potvrzuje i Žákovská. Kromě toho, že je docentkou na univerzitě, je také reprezentantkou České republiky v běhu na 100 kilometrů a s osobním rekordem necelých 9,5 hodiny je také na čtvrtém místě českých tabulek. „Fyzická kondice je opravdu nutná, neexistují tam žádné stezky, kamenitý terén je podobný Vysokým Tatrám, chodí se po kamenech, skalách, sněhu i ledovcích,“ potvrdila výzkumnice.