Článek
Přestože v posledních letech jsou i v Česku více vidět aktivity spojené s genderovou rovností, nedá se o ní ještě mluvit jako o platném trendu. U většiny populace stále panuje tradiční rozdělení rolí, což se samozřejmě odráží i ve vývoji a v přístupu k pracovním příležitostem a k profesní kariéře. Automaticky se předpokládá, že žena bude perfektně zvládat roli hospodyně, manželky, matky i manažerky, což je však na jednu osobu příliš.
Stejně tak ve většině rodin zůstává na rodičovské dovolené matka a v případě péče o nemocného člena rodiny vykonává tuto funkci opět žena. Dostává se tím do začarovaného kruhu, kdy je logicky pro zaměstnavatele kvůli nižší míře flexibility méně atraktivním zaměstnancem než muž a tím pádem je nižší i její finanční přínos do rodiny.
Chybí jesle a školky
V České republice je v porovnání s některými zeměmi západní Evropy neutěšený i systém sociální podpory – nedostatek jeslí a školek. Zároveň vzhledem k výši průměrného platu je složitá až nedostupná možnost platit si chůvu či ošetřovatelku alespoň na poloviční úvazek. Východiskem pro mnohé ženy je proto silné finanční zázemí manžela, což jej opět staví do pozice živitele rodiny.
Dalším problémem, který se úzce váže k zaměstnávání žen, je nedostatečná mobilita pracovní síly v ČR. Neochota dojíždět za prací má reálné důvody v podobě nedostatečné infrastruktury.
Auto používá manžel
V případě, že je potřeba dopravit se do zaměstnání autem, přičemž většina rodin vlastní pouze jeden automobil, dojíždí tímto způsobem pod vlivem konzervativního přístupu muž. Tím pádem na ženu připadá pouze možnost najít si zaměstnání v místě bydliště nebo v okruhu dojezdnosti hromadné dopravy, čímž se jí opět snižuje šance najít si lépe placené a perspektivní pracovní místo.
V porovnání se situací před dvaceti lety je v České republice samozřejmě vidět posun v přístupu k ženám, ale zdaleka neodpovídá rovnoprávnosti, která by měla fungovat. Průzkumy a hospodářské výsledky firem jednoznačně ukazují, že nejúspěšnější jsou smíšené pracovní týmy. Situaci lze částečně řešit stanovováním různých kvót, ale bohužel bude ještě dlouho trvat, než budeme v České republice moci mluvit o genderové rovnoprávnosti.