Článek
„Takové zvýšení je v ročním průměru velmi významné. Je to další krok špatným směrem, ale víme, co musíme udělat,“ řekla k nově zveřejněným údajům výkonná ředitelka Královské meteorologické společnosti profesorka Liz Bentleyová.
Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele programu Copernicus, je přesvědčena, že jediným způsobem, jak zastavit další globální zvyšování teplot, je rychlé snížení emisí skleníkových plynů. Oteplování je totiž nejen podle ní především důsledkem lidské činnosti, zejména spalováním fosilních paliv, při němž se do atmosféry uvolňují plyny jako oxid uhličitý.
Status klimatkrisen. Januari var den varmaste januarimånaden sedan mätningarna startade och temperaturökningen 2023 passerade för första gången 1,5 grader räknat på helår, enligt EU:s klimatmyndighet Copernicus https://t.co/eY2Lz9Cf7n pic.twitter.com/ugB0YMzfpL
— Ola Spännar (@olaspannar) February 8, 2024
Při současném stavu je tak v ohrožení také závazek Pařížské klimatické dohody, v níž se státy na celém světě zavázaly udržet nárůst globálních teplot pod 2 ℃, ideálně však pod 1,5 ℃, a to v dlouhodobém horizontu. Podle odborníků by však překročení této hodnoty neznamenalo žádnou velkou katastrofu.
Globální teplota zřejmě 17. listopadu poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr
„Není to hranice, za kterou by se změny klimatu vymkly kontrole,“ uklidňuje profesor Myles Allen z Oxfordské univerzity. Zároveň ale dodává, že každá desetina stupně, o kterou globální teplota vzroste, způsobí větší škody než ta předchozí.
Překročení hranice 2 ℃ by však již podle expertů mohlo vést k nevratným změnám. Pokud by se např. Grónsko nebo oblast západní Antarktidy dostaly za takzvaný „bod zlomu“, pak by tání a případné zhroucení tamějších obrovských ledových mas způsobily v dalších staletích „katastrofální“ zvýšení hladiny světového oceánu, upozorňuje profesorka Bentleyová.
Zkáza není nevyhnutelná
Vědci zdůrazňují, že lidstvo má stále vše ve svých rukou, a dodávají, že v současnosti se již v mnoha částech světa prosazují nejrůznější ekologické technologie jako například využívání obnovitelných energetických zdrojů nebo rozvoj elektromobility.
V současnosti jsou tak zažehnány nejhorší možné scénáře, podle kterých mělo průměrné oteplování dokonce překonat hranici 4 ℃. Navíc jsou zde podle odborníků ještě značné rezervy v oblasti omezování uhlíkových emisí. Jejich snížení na polovinu v následujícím desetiletí se jeví jako reálné.
Globální teplota zřejmě 17. listopadu poprvé přesáhla o dva stupně předindustriální průměr
„To znamená, že stále můžeme sami ovlivnit, jak moc se svět bude oteplovat, a to na základě našich rozhodnutí jako celé společnosti žijící na této planetě,“ řekl webu BBC americký klimatolog Zeke Hausfather. „Zkáza není nevyhnutelná,“ uzavřel.
Magický údaj „1,5 stupně Celsia“
Kde se vlastně vzal onen magický údaj „1,5 stupně Celsia“, když se hovoří o stanoveném cíli oteplení od doby tzv. předindustriálního období v letech 1850 až 1900, což bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí?
- Jak upozorňuje text na webu zpravodajské stanice BBC, konkrétně dodržení cíle Pařížské dohody (neoteplit planetu o více než 1,5 °C) znamená, že do roku 2100 se průměrná světová povrchová teplota zvýší ne více než o 1,5 stupně oproti odhadovaným hodnotám z předindustriální úrovně.
- Hodnota 1,5 °C je cílem stanoveným v Pařížské dohodě z roku 2015, což je smlouva, ve které se 195 zemí zavázalo vypořádat se změnou klimatu. Cílem dohody je omezit globální oteplování na úrovni „hluboce pod“ 2 °C do konce století a „pokračovat v úsilí“ udržet oteplování pod bezpečnější hranicí 1,5 °C.
- Hlavním důvodem je, že průmyslová revoluce byla dobou, kdy Británie, následovaná zbytkem Evropy, Severní Amerikou či Japonskem začala vypouštět velké množství fosilního uhlíku – uhlíku, který by jinak zůstal „uzamčený“ v ropě, plynu či ložiskách uhlí pod zemí.
- V samotné Pařížské dohodě nebyla základní časová osa pro předindustriální opatření definována. Avšak mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC používá základní linii 1850-1900. Je to totiž nejranější období se spolehlivými, téměř globálními měřeními.