Poslední pololetí už jen příprava na maturitu, žádá studentský návrh zákona. Míří do Sněmovny

Vláda se k návrhu, podle kterého by se maturanti měli v posledním pololetí hlavně připravovat na danou zkoušku, celkově postavila neutrálně. Jen doporučuje dořešit, zda by se změna neměla vztahovat i na žáky, jejichž studium končí závěrečnou zkouškou - aktuálně se totiž návrh vztahuje jen na maturitní obory.

Za návrhem novely stojí projekt Změna Školství. Podle jeho spoluzakladatele Jakuba Slavíka má původně studentská iniciativa ambiciozní cíle: v důsledku celkově zlepšit tuzemské vzdělávání.

Nejprve chci říct, že tímto zákonem, který byl vyjednán napříč politickým spektrem, se posouvá první pololetí ve čtvrtých ročnících středních škol do 15. března. Studentům a učitelům to přidá měsíc a půl kvalitní výuky a jasně se tím oddělí středoškolské vzdělání, příprava na maturitu a příprava na přijímací zkoušky na vysoké školy.

Druhé pololetí proběhne od 15. března do 30. dubna. Tento měsíc a půl by se pak využil buď na výuku maturitních předmětů a odborných seminářů připravujících studenty na přijímačky na VŠ (to ocení především gymnázia), nebo se dá využít k odborným praxím (což je dobré pro střední odborné školy). Jaká varianta se zvolí, bude na řediteli dané školy, který nejlépe ví, co je pro jeho typ školy výhodné.

Forma výuky může být prezenční, kombinovaná nebo distanční. Hodnocení druhého pololetí může být slovní, formativní i sumativní, tedy obvykle známky - to vše si rozhodne sám ředitel.

Motivací k návrhu bylo především již zmíněné oddělení přípravy k maturitě a výuky na střední škole, na školách totiž často dochází ke kolizi maturitních a nematuritních předmětů.

Chápu vaši poznámku, ale maturita už je obsahem výuky na SŠ, to je prostě fakt. Jen se liší, jak moc probíraná látka odpovídá samotné zkoušce - kupříkladu u gymnázií je ten průnik malý, u odborných škol je výrazně větší.

Výuka v prvním pololetí bývá samozřejmě výrazně kvalitnější, protože je čas látku detailně probrat a studenti se na ni soustředí. Díky tomuto návrhu přidáme právě měsíc a půl do prvního pololetí.

O žádné ulehčení se nejedná, jde spíš o racionalizaci a zefektivnění obsahu a formy výuky ve 4. ročnících SŠ. Aktuální situace je špatná jak pro učitele, tak pro studenty. Učitelé nemají dost známek, a tak - nezákonně - přepisují známky z prvního pololetí. Pedagogové se také musejí mnohdy potýkat s nulovou motivací studentů, kteří z daného předmětu nematurují. Je to logické, protože by ten čas radši věnovali přípravě na své maturitní předměty.

Výuka tedy vypadá tak, že učitel si vezme dopředu žáky, kteří z toho předmětu maturují, a zbytek si napíše jeden test a pak si to tam musí jen odsedět. A na některých školách dochází k opačnému extrému, že student má hotovou státní část maturity a je drcen týden před ústní částí maturity z nematuritního předmětu. Tohle je těžce neefektivní a nedává to smysl.

V naprosté většině pozitivní. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) o tomto návrhu ví a řekl, že není proti. Podali jsme si ruku na to, že zákon nám připraví MŠMT, pak ale přišla říjnová vlna covidu. A jelikož resort byl právě kvůli pandemii přetížen, tak jsme se domluvili, že pro nás zákon napíše Karel Rais (za ANO, místopředseda sněmovního školského výboru).

Pokud má Hospodářská komora nebo kterákoli jiná organizace výhrady, tak ji budeme kontaktovat. Školské asociace a platformy jsme oslovili a (sociálnědemokratická poslankyně a bývalá ministryně školství) Kateřina Valachová je s tímto naším návrhem také kontaktovala. Do této chvíle jsme oficiálně nedostali žádné negativní stanovisko.

Kromě KSČM se nikdo nepostavil vyloženě proti smyslu této změny. Ostatní strany, které se pod návrh přímo nepodepsaly, to podporují, ale mají třeba výhrady ke znění tohoto zákona (z předlohy podle nich není zřejmé, zda by se v posledním pololetí vyučovaly jen předměty, které student uvedl v přihlášce k maturitě, nebo by měl možnost vzdělávat se i v jiných - pozn. red.).

Proto bychom rádi dostali zákon do druhého čtení, kde se dají případné legislativní nesrovnalosti opravit a zákon prohlasovat kvalifikovanou většinou. Takže včetně podepsaných stran (ANO, Piráti, STAN, TOP 09 a SPD) nás také podporuje ODS a ČSSD.

Založili jsme ho s Kryštofem Kozačem už před čtyřmi lety, po změnách na našem pražském Gymnáziu Přípotoční jsme se začali soustředit na celkovou změnu českého školství. Tři roky jsme obcházeli prakticky všechny domácí i zahraniční konference o vzdělání, zapisovali jsme si vlastní nápady na zlepšení současného stavu, mluvili jsme s desítkami učitelů a ředitelů...

Z těchto sesbíraných poznatků jsme sestavili našich 18 bodů pro změnu školství z 18. století. (Jde např. o podoby zkoušek, změny kurikula, redukci frontální výuky, vyučování o finanční gramotnosti, hodnocení studentů, působení pedagogických fakult, ale i zvýšení platů učitelů - pozn. red.)

Pak jsme se s tímto dokumentem obrátili na poslance a začali hledat průsečíky mezi jednotlivými stranami. Během jednání jsme zjistili, že na zhruba 60 procent toho, co je potřeba změnit, se shodnou i ti největší soupeři. Našim cílem je tyto dlouhodobé změny prosadit a opravdu změnit české školství. To už dávno vyčerpalo svůj potenciál.

Přesně tak. Tento bod měl největší podporu napříč stranami, proto jsme jej vybrali jako první změnu.