Článek
Většina mamutů v jiných částech světa vyhynula ještě dříve – asi před 10 500 lety. Vědci se domnívají, že k jejich vyhubení přispěly klimatické změny a to, že tehdejší lidé zvířata lovili.
Skupina mamutů na ostrově svatého Pavla v Beringově moři se však dokázala udržet dalších asi pět tisíc let. Studie vědců naznačuje, že tato zvířata čelila jiné hrozbě než jejich příbuzní na pevnině.
Zmenšující se ostrov
Jak se po době ledové Země oteplovala, zvyšovala se hladina moří, což zmenšilo plochu ostrova, na kterém mamuti žili. Některá jezera zmizela v oceánu a slaná voda přitekla do zbylých nádrží.
Sladkovodních pitných zdrojů tak povážlivě ubylo. Zvířecí obři museli sdílet stále vzácnější napajedla. Jejich nadužívání ale způsobilo další problém.
Vedoucí autor studie Russell Graham z Pensylvánské univerzity vysvětluje: „Když vyschla ostatní jezera, zvířata se shromažďovala u napajedel. Pobíhala kolem nich, což ničilo vegetaci, jak to vidíme i v případě dnešních slonů. Erodované usazeniny pak mohly znečišťovat vodní zdroje, což stále více ztenčovalo zásoby pitné vody. Mamuti přispívali k vlastnímu zániku.”
Hrozba současných dopadů na malé ostrovy
Graham je přesvědčen, že zvířata by velmi rychle vyhynula, kdyby vodu v napajedlech nedoplňoval déšť a tající led.
„Dnešní sloni potřebují mezi 70 až 200 litry vody denně. Předpokládáme, že mamuti dělali totéž. Nepřežili dlouho, když napajedlo vyschlo. I když vyschlo pouze na měsíc, mohlo to být pro mamuty fatální,” dodal.
Reakce jiných vědců na studii potvrzuje její přínos. „Díky tomuto článku představuje mamutí populace z ostrova svatého Pavla patrně nejlépe popsaný a pochopený příklad vyhynutí v prehistorii,” řekl švédský evoluční genetik Love Dalen.
„Z širšího pohledu studie zdůrazňuje, že malé populace jsou velmi citlivé na změny prostředí,” doplnil.
Podle vědců může mít i současná klimatická změna podobný dopad na malé ostrovy. Opět hrozí ztenčení zásob pitné vody, což je riziko pro zvířata i lidi.
