Článek
| Celý život pracuji ve školství a v listopadu letošního roku začnu pobírat starobní důchod. Ještě celý příští školní rok chci pracovat na celý úvazek (tj. 21 hodin přímé vyučovací povinnosti), na což mám pracovní smlouvu. Ředitel mi ale úvazek chce snížit. Pokud s tím nesouhlasím a ředitel přesto bude trvat na snížení mého úvazku na příští školní rok, může mi dát výpověď? |
Kratší pracovní doba
V praxi se často setkáme se slovním spojením „zkrácený pracovní úvazek“, které sice není zákonným pojmem, avšak mnoho zaměstnavatelů jej používá pro vyjádření „kratší pracovní doby“.
Kratší pracovní doba je týdenní pracovní doba, která byla dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem (tedy nikdy ne jednostranně – pouze ze strany zaměstnavatele) snížena pod zákoníkem práce stanovenou hranici, nejčastěji pod 40 hodin týdně. Při sjednané kratší pracovní době se přitom poměrně krátí i mzda, která zaměstnanci náleží.
Zkrácená pracovní doba
Od kratší pracovní doby je poté třeba důsledně odlišit „zkrácenou pracovní dobu“. Pro zkrácenou pracovní dobu platí, že může být sjednána pouze v kolektivní smlouvě nebo určena vnitřním předpisem zaměstnavatele (tedy ne individuálně s vybraným zaměstnancem). Mzda je zaměstnancům vyplácena v plné výši bez ohledu na skutečnost, že pro zaměstnavatele odpracují menší počet hodin.
Příklad: Výše měsíční mzdy při stanovené pracovní době 40 hodin týdně je 30 000 Kč. Při individuálním sjednání kratší pracovní doby v trvání 20 hodin týdně činí výše mzdy 15 000 Kč.
V případě sjednání v kolektivní smlouvě nebo určení ve vnitřním předpisu zaměstnavatele může být původní pracovní doba zkrácena např. na 37,5 hodiny týdně, ovšem se zachováním mzdy ve výši 30 000 Kč.
Úprava pracovní doby
Zaměstnavatel musí vždy respektovat pravidlo, že kratší pracovní dobu nemůže zaměstnancům jakkoliv nutit. A už vůbec ne zaměstnancům vyhrožovat kratší pracovní dobou z důvodu, že jim v blízké době vznikne nárok na starobní důchod. Souběh výkonu práce a starobního důchodu je totiž plně v souladu se zákonem.
Zároveň je však třeba mít na paměti, že pokud má zaměstnavatel vážné provozní důvody a snaží se je řešit přes nabídku kratší pracovní doby a zaměstnanci je odmítnou, může se stát, že zaměstnavateli nezbyde nic jiného než provozní důvody vyřešit propouštěním. Toto však pravděpodobně není popisovaný případ.
Shrnutí
Váš zaměstnavatel vás nemůže nutit do „zkrácení úvazku“, tedy do kratší pracovní doby jen proto, že v budoucnu začnete pobírat starobní důchod. Kratší pracovní dobu lze výhradně mezi oběma stranami sjednat a zaměstnavatel tak bude vždy potřebovat váš souhlas.
Odpovídaly Nataša Randlová a Barbora Koubková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
