Článek
| Pracuji jako prodavačka. V pracovní smlouvě mám sjednanou kratší pracovní dobu 6 hod denně, což je 30 hod za týden (od pondělí do pátku). Víkendy pracuji zadarmo pod výhružkou, že jestli nepřijdu v sobotu do práce, mám si v pondělí přijít rovnou pro výpověď. Neporušuje tímto zaměstnavatel moji pracovní smlouvu? Když v sobotu nepřijdu, opravdu mě může propustit? |
Rozvržení pracovní doby
V případě, že není specificky sjednáno jinak, je na zaměstnavateli, aby pracovní dobu zaměstnanci rozvrhl a s případnými změnami ho seznámil nejpozději 2 týdny předem (nedohodnou-li se obě strany na jiné době seznámení).
Pokud tedy bude potřeba a zaměstnavatel a zaměstnanec si nesjednali pravidelnou pracovní dobu např. od pondělí do pátku, může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat práci i v sobotu a/nebo neděli. V tomto směru je však třeba upozornit, že za práci v sobotu a neděli zaměstnanci vedle mzdy náleží ještě tzv. příplatek za práci v sobotu a neděli.
Kratší pracovní doba
V případě, kdy je mezi stranami sjednána tzv. kratší pracovní doba (obecně nazývaná též jako částečný úvazek), je zaměstnavatel touto kratší pracovní dobou limitován a není oprávněn jednostranně nařizovat jakoukoliv práci nad dohodnutý rozsah. Na práci navíc je samozřejmě možné se se zaměstnancem dohodnout. V každém případě je však zaměstnavatel povinen jakoukoliv odpracovanou dobu zaměstnanci řádně zaplatit.
Možnost výpovědi
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákonem. Důvod spočívající v neochotě zaměstnance pracovat pro zaměstnavatele (o víkendech) zadarmo samozřejmě nemá žádnou zákonnou oporu – výpověď z tohoto důvodu by tak byla neplatná (pokud by zároveň nebyl naplněn jiný výpovědní důvod).
Naopak, pokud zaměstnavatel zaměstnanci za odvedenou práci řádně neplatí, je zaměstnanec oprávněn skončit svůj pracovní poměr okamžitým zrušením a požadovat po zaměstnavateli vyplacení náhrady mzdy odpovídající výpovědní době.
Shrnutí
V případě, že máte v rámci stávajícího pracovního poměru sjednanou kratší pracovní dobu, nemůže vám zaměstnavatel jednostranně nařídit jakoukoliv práci navíc (může se s vámi na ní jedině dohodnout). Veškerá odpracovaná doba vám však musí být vždy zaplacena, a to včetně případných příplatků, které k ní náleží.
Pokud bude zaměstnavatel stále trvat na svém, můžete podat podnět k příslušnému inspektorátu práce. Výše pokut za správní delikty na úseku odměňování zaměstnanců a pracovní doby může dosáhnout i 2 000 000 Kč – to už by mohlo zaměstnavatele odradit od porušování zákona.
Odpovídali Ondřej Chlada a Kristýna Menzelová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
