Článek
| Jsem zaměstnaná jako referent v soukromé firmě. Při zaměstnání studuji na vlastní náklady vysokou školu. Na studium i zkoušky si vybírám dovolenou. Musí zaměstnavatel vědět, že studuji? Může mi zakázat vybírat si dovolenou po jednom dni a nařídit mi vybrat si nějakou část v kuse? |
Péče zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců
Jednou z povinností zaměstnavatele je i péče o odborný rozvoj jeho zaměstnanců. Pod tímto pojmem si představme především možnost prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Prohlubováním kvalifikace rozumíme její průběžné doplňování, udržování a obnovování. Takovéto prohlubování se uskutečňuje především prostřednictvím školení či kurzů.
Zvyšováním kvalifikace pak rozumíme její získání nebo rozšíření. Tedy, nastoupila-li jste do práce se středoškolským vzděláním a nyní studujete vysokou školu, zvyšujete si kvalifikaci. V této situaci je na vás, zda se rozhodnete zaměstnavatele informovat o vašem dalším vzdělávání, zaměstnavatel nemusí o studiu vědět.
Pokud však zaměstnavatele uvědomíte o své situaci, požádejte ho, aby rozhodl, zda je zvyšování kvalifikace v souladu s jeho potřebou (nejčastěji se jedná o případy studia v oboru, ve kterém zaměstnavatel působí). Pokud tomu tak bude, pak vám jako zaměstnanci náleží pracovní úlevy.
Pracovní úlevy
Pracovní úlevou je především poskytování dnů pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, které můžete čerpat a šetřit tak dny dovolené. Rozsah úlev bude záležet na vzájemné dohodě, minimálně vám však náleží volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, pět pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, deset pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce (nejčastěji bakalářské či diplomové) a čtyřicet pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky.
Tyto pracovní úlevy vám náleží bez ohledu na to, zda se zaměstnavatel, který uznal soulad studia se svou potřebou, rozhodne podmínit zvyšování kvalifikace tzv. kvalifikační dohodou. V ní se zaměstnavatel zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace s pracovními úlevami, a zaměstnanec na oplátku setrvat v zaměstnání po sjednanou dobu po ukončení studia (nejdéle pět let), nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace. Častou součástí kvalifikačních dohod je i závazek zaměstnavatele k úhradě poplatků spojených se studiem (či alespoň jejich části), což by se vám mohlo hodit, zejména pokud studujete na soukromé vysoké škole.
Shrnutí
Zaměstnavatele o svém studiu při práci informovat nemusíte. Pak vám ovšem není povinen poskytovat na studium ani zkoušky volno. O čerpání dovolené vždy rozhoduje zaměstnavatel, i když obvykle tak činí v dohodě se zaměstnanci. Vybírat si dovolenou po jednom dni vám tak skutečně není povinen umožnit. Naopak podle zákoníku práce by měl zaměstnavatel dovolenou nařizovat tak, aby alespoň jedna část trvala dva týdny vcelku, pokud se nedohodnete jinak.
Z těchto důvodů doporučujeme zaměstnavatele o studiu na vysoké škole informovat. Při určování dovolené totiž zaměstnavatel musí přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance, za které lze studium jistě považovat. Kdyby vám tedy nechtěl čerpání dovolené na studium umožnit, můžete využít tento argument. Pokud by navíc studium bylo v souladu s potřebami zaměstnavatele, nemusela byste na něj čerpat dovolenou, ale zaměstnavatel by vám byl povinen poskytovat placené pracovní volno v rozsahu stanoveném zákoníkem práce.
Na dotaz odpovídaly Barbora Suchá a Kateřina Beňasová, advokátní kancelář Randl Partners, člen Ius Laboris.
