Článek
| Nedávno jste psali o úpadku zaměstnavatele. Jsem v podobné situaci. V současné době mi firma dluží mzdu za poslední 4 měsíce a je proti ní vedeno insolvenční řízení. Mohu nyní požádat úřad práce, aby mi moji mzdu vyplácel každý měsíc a poté ji sám nárokoval po podnikateli? Nebo si svoje nároky musím vždy přihlásit jako pohledávku k soudu? |
Úpadek zaměstnavatele
Úpadek je stav, který prohlašuje soud v případě, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo předlužen. Zjednodušeně řečeno jde o situaci, kdy zaměstnavatel není schopen plnit své závazky vůči většímu počtu věřitelů. Těmi mou být jak obchodní partneři, tak také například zaměstnanci.
Prohlásí-li soud úpadek vašeho zaměstnavatele, ustanoví současně insolvenčního správce, který v případě prohlášení konkurzu (jeden ze způsobů řešení úpadku), vystupuje vůči zaměstnancům za zaměstnavatele. Naopak v případě schválení restrukturalizačního plánu insolvenční správce vůči zaměstnancům žádná práva ani povinnosti nepřebírá a společnost nadále pokračuje ve své činnosti, typicky pod stejným vedením jako dosud.
Pro zaměstnance je nejdůležitější to, že samotné zahájení insolvenčního řízení, ani jeho další průběh, nemá na jejich pracovní poměry žádný bezprostřední důsledek. Váš pracovní poměr tedy nadále trvá a máte tak nárok na stejná plnění, která vám náležela před prohlášením úpadku.
Všechny pracovněprávní pohledávky zaměstnanců prohlašuje zákon za tzv. „pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou“. To znamená, že své pohledávky vyplývající z pracovněprávního vztahu můžete uplatnit kdykoli během insolvenčního řízení a mohou být přímo uspokojeny.
Uplatnění mzdových nároků u Úřadu práce
Zaměstnanec má právo, aby mu Úřad práce vyplatil ty mzdové nároky, na něž mu vzniklo právo, avšak zaměstnavatel, s nímž bylo zahájeno insolvenční řízení, je ke dni podání žádosti nevyplatil.
Krajská pobočka Úřadu práce zveřejňuje na své úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou požádat o vyplacení svých mzdových nároků. Současně na témže místě informuje o lhůtě, ve které je třeba tyto nároky u Úřadu práce uplatnit. Mzdovými nároky se v tomto případě rozumí pouze mzda (plat), její náhrada a odstupné, jestliže vznikly v rozhodném období - tedy v měsíci, v němž bylo insolvenční řízení zahájeno, ve třech měsících mu předcházejících a ve třech měsících po něm bezprostředně následujících.
Celková výše měsíčních mzdových nároků vyplacených Úřadem práce jednomu zaměstnanci nesmí překročit 1,5 násobek rozhodné částky, která pro období 1. květen 2012 – 30. duben 2013 činí 24.319 Kč. Přitom lze požadovat vyplacení mzdových nároků maximálně za období 3 měsíců. Dohromady tedy Úřad práce může jednomu zaměstnanci vyplatit maximálně 3 x 36.478,50 = 109.435,50 Kč. Možnost žádat Úřad práce o vyplacení části dlužných mzdových nároků tedy rozhodně nemůže být interpretována tak, že Úřad práce vám bude vyplácet každý měsíc mzdu namísto vašeho zaměstnavatele.
Závěr
Ve vaší situaci lze doporučit podání žádosti Úřadu práce o vyplacení dlužných mzdových nároků. Je však třeba počítat s tím, že Úřad práce vám vyplatí pouze částku odpovídající 3 měsíčním výdělkům.
Zároveň bychom doporučovali zvážit možnost ukončení vašeho pracovního poměru, neboť pravděpodobnost, že by se platební morálka zaměstnavatele v průběhu insolvenčního řízení zlepšila, je velmi nízká.
Vzhledem k tomu, že vám zaměstnavatel dluží již 4 měsíční výplaty, máte právo pracovní poměr okamžitě zrušit. V tom případě byste získal ještě nárok na náhradu mzdy za období odpovídající výpovědní době, kterou byste musel společně s nároky, které nemohl uspokojit Úřad práce, požadovat přímo po zaměstnavateli či insolvenčním správci. Otázkou je, zda je budou mít z čeho uhradit.
Odpovídali Ondřej Chlada a Tomáš Neuvirt z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
