Hlavní obsah

Poradna: Stres nebo deprese v seznamu nemocí z povolání nefigurují

Řada zaměstnanců je při výkonu práce vystavena vlivům, které se negativně promítají na jejich zdravotním stavu. To může vést až ke vzniku nemoci z povolání. Co dělat, když se u vás začnou projevovat její příznaky? Jak se nemoc z povolání posuzuje, jak postupovat a s jakými nároky se obrátit na zaměstnavatele?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Psychicky jsem se zhroutila kvůli špatným pracovním podmínkám, stresu na pracovišti a pomluvám kolegů. Lze toto považovat za nemoc z povolání?

Nemoc z povolání

Nemocí z povolání se rozumí zhoršení zdravotního stavu zaměstnance, buď trvalého (chronického), nebo dočasného charakteru, které souvisí s výkonem práce. Avšak ne každá nemoc, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem práce nebo se kvůli ní zhoršuje, je nemocí z povolání. Takové posouzení je totiž závislé na řadě faktorů.

Na základě vyšetření lékař vydá lékařský posudek – z jeho závěru musí být zřejmé, zda se nemoc uznává jako nemoc z povolání či nikoliv.

Aby bylo možné změnu zdravotního stavu uznat jako nemoc z povolání, musí být jednak uvedena v takzvaném seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., jednak musí dosahovat určitého stupně klinické závažnosti, případně splňovat další stanovené podmínky.

Uznání nemoci z povolání

Nemoc z povolání mohou kvalifikovaně posoudit a uznat jen zdravotnická zařízení, která k tomu mají zvláštní povolení.

Vyšetření pro podezření na nemoc z povolání provádí tato zařízení pouze na písemné doporučení praktického lékaře nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele. Na základě vyšetření pak lékař zdravotnického zařízení vydá lékařský posudek – z jeho závěru musí být zřejmé, zda se nemoc uznává jako nemoc z povolání či nikoli.

Na co mám nárok?

Zaměstnanec, u něhož se zjistila nemoc z povolání, má od zaměstnavatele nárok především na náhradu za ztrátu na výdělku. Ta má dvojí formu: náhradu poskytovanou zaměstnanci po dobu trvání pracovní neschopnosti (měsíční doplatek do výše průměrného výdělku) a náhradu poskytovanou po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta – doplatek rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem nemoci z povolání a výdělkem dosahovaným po jejím zjištění).

Další náhradou, kterou zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje, je jednorázové odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tím se rozumí především tělesné a duševní následky nemoci z povolání v běžném životě.

Zaměstnavatel dále zaměstnanci proplácí i náklady vynaložené na léčení, například nákup léků a zdravotnických pomůcek nebo rehabilitační léčbu.

Shrnutí případu

Ve vašem dotazu sice neuvádíte konkrétní diagnózu, nicméně na základě uvedených informací se domníváme, že se o nemoc z povolání nejedná. Stres nebo deprese se v seznamu nemocí z povolání neobjevují.

Stejně jako další zdravotní obtíže typické pro dnešní dobu jako bolest zad z dlouhého sezení před počítačem nebo úzkost z neustálého tlaku na dosažení vyšších výkonů.

Odpovídali David Borovec a David Smolař z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související témata:

Související články

Poradna: Práce přesčas a zkrácený úvazek

Někdy se stane, že je třeba zůstat v práci déle nebo jít do práce i mimo běžné pracovní dny, tedy pracovat přesčas. Jak je to ale se zaměstnanci majícími...

Výběr článků

Načítám