Článek
Mám uzavřenou pracovní smlouvu s agenturou práce, která mě přiděluje k jiné společnosti, abych pro ni pracoval. Agentura mi platí mzdu, kterou v písemném pokynu uvedla jako mzdu srovnatelného zaměstnance. Já jsem ale zjistil, že zaměstnanci společnosti, pro kterou pracuji, mají na stejné pozici o 3.000,- Kč více a k tomu dostávají ještě stravenky. Mám upozornit svoji agenturu práce, že mzda srovnatelného zaměstnance je u této společnosti jiná? |
Agenturní zaměstnávání
Agenturní zaměstnávání je zvláštní forma zaměstnávání. Zaměstnanec agentury práce je přidělován k dočasnému výkonu práce k jinému zaměstnavateli - tzv. uživateli.
Agenturnímu zaměstnání se také říká zaměstnání prekérní. Je tomu proto, že agenturní zaměstnanci jsou méně chráněni zákoníkem práce než ostatní zaměstnanci v pracovním poměru. Neuplatní se u nich například omezení týkající se uzavírání pracovního poměru na dobu určitou a je proto s nimi možné jednodušeji skončit pracovní poměr. Typicky se sjedná právě o poměr pouze na dobu dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele.
Mzdové a pracovní podmínky agenturních zaměstnanců
Na druhou stranu zákoník práce chrání agenturní zaměstnance, pokud jde o mzdové a pracovní podmínky. Agentura práce i uživatel jsou povinni zajistit, aby mzdové a pracovní podmínky agenturního zaměstnance nebyly horší, než podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, tedy kmenového zaměstnance firmy, který vykonává stejnou práci jako agenturní zaměstnanec.
Pokud uživatel žádného takového zaměstnance na stejné pozici nemá, je povinen určit, jaké podmínky by poskytl svému kmenovému zaměstnanci, který by na stejné pozici pracoval, a to s ohledem na svou mzdovou politiku, pracovní zařazení, složitost práce, odpovědnost, pracovní podmínky apod.
Shrnutí
Máte-li informaci, že zaměstnanci uživatele na stejné pozici mají vyšší mzdu, než vám vyplácí agentura práce, informujte o této skutečnosti agenturu práce. Ta je povinna zajistit vám rovné zacházení, tedy zvýšit vaši mzdu na úroveň mzdy srovnatelného zaměstnance uživatele a zároveň doplatit tento rozdíl ve mzdě i zpětně (minimálně jde o nároky, které ještě nejsou promlčeny).
Povinnost zajistit srovnatelné podmínky pak není vázána jen na mzdu, ale i na další aspekty, které jsou s prací pro uživatele spojeny. Proto máte stejně tak nárok na poskytování stravenek ve výši, v jaké dostávají stravenky zaměstnanci uživatele na stejné pozici, resp. maximálně ve výši, která je pro agenturu práce daňově uznatelným nákladem.
Pokud vám agentura nevyhoví a nezajistí srovnatelné podmínky, můžete se obrátit se svým podnětem i přímo na uživatele, jelikož zajištění srovnatelných podmínek je zároveň i jeho povinnost. Pokud i zde narazíte, nezbývá vám než se obrátit na inspekci práce, aby danou záležitost prošetřila a v konečné fázi se můžete svých nároků domáhat u soudu.
Odpovídal Ondřej Chlada z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris