Hlavní obsah

Poradna: Podmínky agenturního zaměstnávání

Agenturní zaměstnávání představuje v současnosti oblíbený trend tzv. flexibilního zaměstnání – proto se s ním často setkávají sezonní pracovníci, studenti hledající práci nebo rodiče na rodičovské dovolené. Ale když už se zaměstnanec nebo zaměstnavatel pro agenturní zaměstnání rozhodne, obvykle si klade otázku, jaká jsou jeho pravidla a v čem se liší od "klasického" zaměstnání.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Máme ve firmě agenturní pracovníky. Chtěla bych se zeptat, zda je nějakým způsobem určen poměr mezi kmenovými pracovníky a agenturními ve firmě, a jestli jim musíme dávat stejnou mzdu. A co stravenky, mají na ně agenturní pracovníci nárok?

„Trojúhelníkový“ vztah agenturního zaměstnávání

Při agenturním zaměstnávání vzniká pomyslný trojúhelníkový vztah, ve kterém vystupuje zaměstnanec, agentura práce jako jeho zaměstnavatel a tzv. uživatel, tj. zaměstnavatel, pro kterého zaměstnanec bude práci vykonávat.

Principem agenturního zaměstnávání je postup, kdy zaměstnanec uzavře pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s agenturou práce, která se zaváže umístit ho dočasně k práci u jiného zaměstnavatele (uživatele). Uživatel si tedy na základě dohody „pronajímá“ od agentury práce zaměstnance, aniž by s ním sám uzavřel pracovní poměr.

Počet agenturních zaměstnanců u zaměstnavatele

Zákon nijak neupravuje počet agenturních zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele, ani poměr mezi dočasně přidělenými agenturními zaměstnanci a stálými (kmenovými) zaměstnanci. Je tedy na zaměstnavateli, jestli bude preferovat najímání agenturních zaměstnanců, kteří pro něj představují flexibilnější pracovní sílu, anebo naopak vlastních zaměstnanců, se kterými má stabilnější vztah.

Počet agenturních zaměstnanců však může u uživatele omezit kolektivní smlouva, ve které může být například ujednáno, že poměr agenturních a kmenových zaměstnanců nepřesáhne určitou míru.

Pracovní a mzdové podmínky agenturních zaměstnanců

Agentura i uživatel jsou povinni zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky agenturního zaměstnance nebyly horší, než jsou (nebo by byly) podmínky kmenového zaměstnance na srovnatelné pracovní pozici. V případě, že jsou pracovní/mzdové podmínky agenturního zaměstnance horší, musí agentura práce zajistit nápravu - navíc se zaměstnanec může po agentuře domáhat svých ušlých práv.

„Srovnatelné mzdové podmínky“ mají agenturní zaměstnanci, pokud mají nárok na základní mzdu a další složky mzdy (např. mzdové příplatky, odměny, prémie, aj.) ve stejné výši jako srovnatelní kmenoví zaměstnanci. Ačkoli "srovnatelné pracovní podmínky" nejsou v českém právu jednoznačně vymezeny, obvykle se za ně považují například stravenky, prodloužená dovolená, pracovní notebook a další benefity, které zaměstnavatel poskytuje svým srovnatelným kmenovým zaměstnancům.

Shrnutí

Vaši agenturní zaměstnanci mají tedy nárok na stejné mzdové podmínky (základní mzdu + všechny další složky mzdy), jaké poskytujete svým srovnatelným kmenovým zaměstnancům. Také mají nárok na stejné pracovní podmínky - tedy i na stravenky do výše daňově uznatelného nákladu pro zaměstnavatele (tj. v současnosti nejvýše v hodnotě 100,- Kč), pokud je poskytujete kmenovým zaměstnancům na srovnatelných pozicích.

Odpovídali  Ondřej Chlada a Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám