Článek
| Je možné, aby zaměstnavatel využil většiny dovolené k tomu, aby zaměstnance uvolňoval ze zaměstnání (udaný důvod: příliš zaměstnanců v práci, tzn. špatně sestavený plán směn)? Na konci dubna jsem přišla tímto způsobem o 6 dní dovolené a na konci července již nemám dovolenou žádnou. Měla jsem možnost využít pouze 4 dny plánované dovolené k odpočinku. Ke všemu mi odpovědný pracovník posledního dne v červenci oznámil, že jsem dovolenou přečerpala a musím ji nadělat. Přitom dovolenou jsem měla pokaždé přikázanou odpovědným pracovníkem bez mého souhlasu. Pokud bych chtěla toto zaměstnání ještě tento rok opustit, musela bych zaměstnavateli zaplatit dny dovolené, na které mi nepřipadl nárok. Má proti takovému jednání zaměstnanec nějaká práva? |
Kdo určuje nástup na dovolenou
Zaměstnanec si podle zákoníku práce nemůže sám určovat, kdy na dovolenou nastoupí (až na některé výjimečné případy, jako je dovolená z předchozího roku neurčená zaměstnavatelem do 30.6.). Toto rozhodnutí náleží výhradně zaměstnavateli, který určuje nástup na dovolenou. Jediný způsob, kterým byste mohla ovlivnit dobu čerpání dovolené, je sama požádat o čerpání dovolené v určitém termínu. Závisí však na vůli zaměstnavatele, zda vám takto požadovanou dovolenou poskytne.
Aby však při určení čerpání dovolené nejednal zaměstnavatel svévolně a aby byl naplněn účel dovolené, tedy odpočinek a regenerace sil zaměstnance, zákon stanoví omezení a pravidla, která je zaměstnavatel při určování čerpání dovolené povinen dodržet.
Zákonná omezení při určování čerpání dovolené
Zaměstnanci musí být doba čerpání dovolené oznámena písemně alespoň 14 dní předem (pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodl na kratší době seznámení). Toto pravidlo má bránit právě tomu, aby zaměstnavatel řešil v krátkém termínu provozní problémy nařízením dovolené zaměstnancům. K řešení těchto problémů slouží institut placených překážek v práci na straně zaměstnavatele, které se samozřejmě z dovolené zaměstnancům neodečítají.
Pokud by vám tedy nadřízený oznámil, že máte čerpat dovolenou méně než 2 týdny předem, nejste povinna na tuto dovolenou nastoupit (s výjimkou výše uvedenou – sjednaná kratší doba seznámení).
Dovolenou lze poskytovat zaměstnanci během celého roku (nemusí být tedy například v létě), ale dalším zákonným omezením je, že alespoň jedna část dovolené musí činit 2 týdny vcelku. Na rozdělení na kratší úseky se lze dohodnout, ale zaměstnavatel k takovému kroku nemůže přistoupit bez souhlasu zaměstnance. Upozorněte proto zaměstnavatele na tuto jeho povinnost a požadujte určení delší dovolené.
Dále nesmí zaměstnavatel dovolenou určit na dobu, kdy je zaměstnanec například uznán dočasně práce neschopným nebo zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou.
Čerpání dovolené, na kterou zaměstnanci nevzniklo právo
Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené pouze v takovém rozsahu, na který již zaměstnanci vzniklo právo. Bez vzniku práva na dovolenou vám může zaměstnavatel určit čerpání jen tehdy, jestliže je možné předpokládat, že tyto podmínky splníte do konce kalendářního roku.
Vzhledem k tomu, že váš zaměstnavatel nejspíš nemohl předpokládat, že zaměstnání před koncem roku opustíte, dovolenou vám tímto způsobem nařídil oprávněně. Za vyčerpanou dovolenou, na kterou vám nárok do skončení pracovního poměru nevznikne, budete skutečně povinna vrátit zaměstnavateli vyplácenou náhradu mzdy, případně bude zaměstnavatel oprávněn vám náhradu mzdy srazit ze mzdy.
Obrana před nezákonným postupem zaměstnavatele
Institucemi, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů, jsou inspektoráty práce. Pokud váš zaměstnavatel porušuje své povinnosti v oblasti dovolené například tím, že vám bez vašeho souhlasu nenařizuje dovolenou tak, abyste čerpala alespoň dva týdny v celku, můžete se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce. Inspektoři na základě vašeho písemného podnětu provedou kontrolu a o jejím výsledku vás vyrozumí.
Odpovídal Ondřej Chlada z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
