Článek
| Můžu po zaměstnavateli požadovat náhradu za bundu, která se mi před dvěma týdny ztratila? Bunda stála 8.000,- Kč, ale zaměstnavatel mi jako odškodné nabízí jen 1.000,- Kč s tím, že víc platit nebude, protože jako sekretářka nemusím chodit do práce v drahé bundě. Nechápu, proč by mi zaměstnavatel neměl zaplatit celou škodu, když jsem si bundu normálně odložila do skříně. |
Odpovědnost zaměstnavatele na odložených věcech
Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a ostatních osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Zákon ponechává způsob splnění této povinnosti a volbu formy bezpečné úschovy zcela na zaměstnavateli. Ten sice může místa k ukládání věcí blíže vymezit v pracovním řádu, není to však jeho povinností.
Pokud zaměstnavatel bezpečnou úschovu nezajistí a zvláštní místo neurčí, mohou zaměstnanci odkládat své věci na místo, kam se obvykle ukládají. To může být věšák, opěradlo židle nebo neuzamykatelná skříň. Zaměstnavatel pak odpovídá jak za škodu na věcech zaměstnance, tak i za jejich odcizení. Své odpovědnosti se přitom nemůže nijak zprostit.
Na které věci se odpovědnost vztahuje
Přestože je zaměstnavatel povinen zajistit pouze úschovu svršků a věcí, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, odpovídá za všechny věci, které do zaměstnání přinesou. V případě věcí, které se do zaměstnání obvykle nenosí, však zaměstnavatel odpovídá jen do částky 10.000 Kč. Pokud ovšem škodu na těchto věcech způsobí jiný zaměstnanec nebo je zaměstnavatel převezme do úschovy, odpovídá i za škodu na nich bez omezení.
Okruh věcí, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání (a za které zaměstnavatel odpovídá bez omezení), je nutné posuzovat s ohledem na nejrůznější okolnosti - roční období, povaha pracovních činností, místo pracoviště, atd. Zcela jistě tak jimi budou šatstvo a obuv, ale také hodinky, kabelky, aktovky, mobilní telefon či šperky běžně nošené do zaměstnání jako snubní prsten (naopak briliantová brož už běžně nošeným šperkem většinou nebude).
Oznámení škody zaměstnavateli
Škodu, která na pracovišti zaměstnanci vznikne na jeho věcech, musí zaměstnavateli ohlásit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozvěděl. Pokud tuto lhůtu nestihne, jeho nárok na náhradu škody vůči zaměstnavateli zanikne. Zákon nepředepisuje písemnou formu ohlášení škody, je ale třeba postupovat tak, aby se případně v budoucnu mohlo ohlášení škody prokázat.
Shrnutí
Vzhledem k tomu, že je zima, zimní bunda patří nepochybně mezi věci, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, a to bez ohledu na její hodnotu.
Jak vyplývá z vašeho dotazu, škodu jste zaměstnavateli včas oznámila a ke ztrátě bundy došlo ze skříně, kam si obvykle zaměstnanci své věci odkládají. Váš zaměstnavatel je proto za předpokladu, že vám k ukládání věcí neurčil jiné místo (např. uzamykatelnou skříň), povinen uhradit vám veškerou vzniklou škodu, ne pouze jím nabízenou částku 1.000,- Kč. (Navíc, i kdyby nešlo o věc běžně nošenou do zaměstnání, odpovídal by zaměstnavatel za celou škodu, protože stála méně než 10.000 Kč.)
Odpovídal Tomáš Neuvirt z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
