Článek
| Dobrý den, před týdnem jsem měla jít hned po práci na vernisáž a přinesla jsem si proto do práce nejen pouzdrové šaty, ale také krásný prsten, který stál několik desítek tisíc korun. Ten jsem vložila do šuplíku u svého pracovního stolu – ale když mi skončila pracovní doba, už jsem prsten nemohla najít. Zaměstnavatel mi tvrdí, že za tak drahý prsten neodpovídá a že si za ztrátu můžu sama a takový prsten jsem si neměla do práce vůbec brát. Má pravdu? |
Odpovědnost zaměstnavatele na odložených věcech
Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a ostatních osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Zákon ponechává způsob splnění této povinnosti a volbu formy bezpečné úschovy zcela na zaměstnavateli. Ten sice může místa k ukládání věcí blíže vymezit v pracovním řádu, není to však jeho povinnost.
V případě věcí, které se do zaměstnání obvykle nenosí, zaměstnavatel odpovídá jen do částky 10 tisíc korun, pokud je sám nepoškodí.
Pokud zaměstnavatel bezpečnou úschovu nezajistí a zvláštní místo neurčí, mohou zaměstnanci odkládat své věci na místo, kam se obvykle ukládají. To může být věšák, opěradlo židle nebo neuzamykatelná skříň.
Zaměstnavatel pak odpovídá jak za škodu na věcech zaměstnance, tak i za jejich odcizení. Své odpovědnosti se přitom nemůže nijak zprostit.
Na které věci se odpovědnost vztahuje
Přestože je zaměstnavatel povinen zajistit pouze úschovu svršků a věcí, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, odpovídá za všechny věci, které do zaměstnání přinesou.
V případě věcí, které se do zaměstnání obvykle nenosí, však zaměstnavatel odpovídá jen do částky 10 tisíc korun. Pokud ovšem škodu na těchto věcech způsobí jiný zaměstnanec nebo je zaměstnavatel převezme do úschovy, odpovídá i za škodu na nich bez omezení.
Okruh věcí, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání (a za které zaměstnavatel odpovídá bez omezení), je nutné posuzovat s ohledem na nejrůznější okolnosti – roční období, povaha pracovních činností, místo pracoviště...
Zcela jistě tak jimi budou šatstvo a obuv, ale také hodinky, kabelky, aktovky, mobilní telefon či šperky běžně nošené do zaměstnání jako snubní prsten. Naopak briliantová brož už běžně nošeným šperkem většinou nebude.
Oznámení škody zaměstnavateli
Škodu, která na pracovišti zaměstnanci vznikne na jeho věcech, musí zaměstnavateli ohlásit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozvěděl. Pokud tuto lhůtu nestihne, jeho nárok na náhradu škody vůči zaměstnavateli zanikne.
Zákon nepředepisuje písemnou formu ohlášení škody, je ale třeba postupovat tak, aby případně bylo v budoucnu možné ohlášení škody prokázat.
Shrnutí vašeho případu
Vzhledem k tomu, že prsten, který stojí několik desítek tisíc korun, evidentně nepatří mezi věci, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, nevzniká zaměstnavateli povinnost nahradit vám celou hodnotu tohoto prstenu, ledaže by předtím převzal tento váš prsten do zvláštní úschovy.
Nicméně i v tomto případě máte nárok alespoň na částečnou náhradu škody, a to až do výše 10 tisíc korun, i když se nejedná o běžně nošenou věc. A to za předpokladu, že vám zaměstnavatel neurčil jiné místo k odložení šperků a že jste zaměstnavateli včas oznámila, že se vám prsten ztratil.
Odpovídal David Borovec z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
