Článek
| Máme stanovenou pracovní dobu, nicméně pokud se práce nestihne včas (což nikdy nevíme předem), musíme v práci zůstávat přesčas. Zaměstnavatel však přesčasy neproplácí, ani neposkytuje náhradní volno. Je takový přístup ze strany zaměstnavatele možný? |
Práce přesčas
Prací přesčas je jakákoli práce zaměstnance vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad stanovenou týdenní pracovní dobu, a to na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele.
Stanovenou týdenní pracovní dobou se typicky rozumí 40 hodin týdně s výjimkami pro zaměstnance pracující v podzemí a zaměstnance v třísměnném nebo nepřetržitém provozu (37,5 hodiny) a pro zaměstnance pracující ve dvousměnném provozu (38,75 hodiny).
Rozsah práce přesčas
Podle zákoníku práce je možné konat práci přesčas pouze výjimečně. Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci nařídit práci přesčas v rozsahu přesahujícím 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
Nad výše uvedený rozsah může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci přesčas jen na základě dohody s ním. Ani na základě dohody však nesmí celkový rozsah práce přesčas činit v průměru více než 8 hodin týdně ve vyrovnávacím období nejvýše 26 týdnů. To může být prodlouženo na 52 týdnů jen na základě kolektivní smlouvy.
Odměna za práci přesčas
Existují dva základní způsoby kompenzace práce přesčas, a to příplatek ke mzdě nebo náhradní volno. Za dobu práce přesčas zaměstnanci přednostně přísluší nad rámec dosažené mzdy příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku. Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat i příplatek vyšší, není však možné výši příplatku snížit, a to ani na základě dohody.
Namísto příplatku za práci přesčas se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas, které musí být poskytnuto do 3 měsíců po výkonu práce přesčas. Náhradní volno se v tomto případě poskytuje namísto příplatku a za jeho čerpání nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. Dosaženou mzdu během práce přesčas je však zaměstnavatel samozřejmě povinen zaměstnanci vyplatit i v tomto případě.
V případě, že si zaměstnanec a zaměstnavatel sjednají výši mzdy, mohou se dohodnout, že tato mzda byla sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Rozsah práce přesčas zahrnuté do sjednané mzdy však nesmí u „běžných“ zaměstnanců překročit 150 hodin a u vedoucích zaměstnanců 416 hodin za kalendářní rok.
Shrnutí
Za práci přesčas je zaměstnavatel povinen vám v každém případě poskytnout dosaženou mzdu a k ní buď příplatek za práci přesčas, nebo po dohodě s vámi náhradní volno. Pokud váš zaměstnavatel tuto svoji povinnost řádně neplní, doporučujeme vyzvat zaměstnavatele k úhradě dlužné částky. Pokud ani na výzvu zaměstnavatel nezareaguje, budete se muset obrátit na soud.
Současně se také můžete obrátit s podnětem na příslušný inspektorát práce. Ten vám sice s vymáháním příplatku nepomůže, nicméně na základě vašeho podnětu provede u zaměstnavatele kontrolu dodržování povinností a uloží mu odstranit zjištěné nedostatky, což zaměstnavatelé za účelem snížení udělené pokuty většinou splní.
Odpovídali Tomáš Neuvirt a David Smolař z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
