Hlavní obsah

Poradna: Není pro nás práce, co dál?

Hlavní povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům práci. Některé zaměstnavatele ale trápí nedostatek zakázek a tedy i práce pro zaměstnance, a tak začínají hledat úspory, kde jen je to možné. Potřebu úspor není nutné řešit pouze propouštěním, ale lze je řešit i jinými cestami. Jedné z nich se budeme věnovat v dnešní poradně.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Pracuji ve výrobě plastů a zaměstnavatel nám sdělil, že má momentálně velmi málo zakázek a že od dalšího týdne máme zůstat doma. Za to nám bude vyplácet jen 60 % mzdy, což je prý stanoveno v kolektivní smlouvě. Pokud tomu tak bude, budu pobírat alespoň minimální mzdu?

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Překážky v práci na straně zaměstnavatele běžně nastávají, nemůže-li zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci. Řadíme sem například přechodné závady na strojním vybavení, nepříznivé povětrnostní vlivy, živelní události jako povodeň, požár, nebo také částečnou nezaměstnanost. Zaměstnavatel je povinen při přerušení prací vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy, jejíž výše je různá podle typu překážky, nikdy však není nižší než 60 % průměrného výdělku.

Částečná nezaměstnanost

Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu kvůli dočasnému omezení odbytu nebo omezení poptávky po službách, jde o částečnou nezaměstnanost. Řeší se tak, že zaměstnavatel zaměstnanci zčásti nebo zcela nepřiděluje práci a oznámí mu vznik překážky v práci. Smyslem tohoto postupu je předejít a zamezit propouštění.

V praxi se lze často setkat s tím, že zaměstnavatel o den či několik dnů „zkrátí“ zaměstnancům pracovní týden. Zaměstnanci tak například čtyři dny v týdnu pracují a na zbývající pátý „pracovní“ den pak zaměstnavatel oznámí překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti. Za dobu, kdy zaměstnanci pracují, jim náleží mzda. Za pátý „pracovní“ den, kdy jsou tzv. „na překážkách“, mají nárok na náhradu mzdy ve výši uvedené níže.

Výše náhrady mzdy

Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, uzavře s ní zaměstnavatel dohodu o výši náhrady mzdy, kterou zaměstnanci dostanou za dobu částečné nezaměstnanosti. Dohodnutá náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku. Pokud by se zaměstnavatel s odborovou organizací nedohodl, musel by zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy v plné výši.

U zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace, může zaměstnavatel stanovit výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti jednostranně vnitřním předpisem. Také zde platí, že náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

Reálná výše náhrady mzdy v případě částečné nezaměstnanosti (po snížení) tedy může být dokonce i nižší než minimální mzda, například pokud má zaměstnanec běžnou mzdu blízko úrovni minimální mzdy.

Shrnutí

Ve vašem případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, konkrétně o částečnou nezaměstnanost. Zaměstnavatel vás proto může nechat „na překážkách“ a vyplácet vám náhradu mzdy, jejíž výše je sjednána pro případ částečné nezaměstnanosti v kolektivní smlouvě. Jakmile se situace zlepší a zaměstnavateli se bude dařit lépe, budete moci pokračovat v práci. Váš příjem sice po určitou dobu bude nižší, ale máte aspoň o to vyšší šanci, že si pracovní místo udržíte a zaměstnavatel nebude muset propouštět.

Odpovídali Ondřej Chlada a Jakub Lejsek z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související témata:

Související články

Poradna: Sváteční volno a náhrada mzdy

Státní svátky, které připadnou na pracovní den, jsou mezi zaměstnanci velmi oblíbené. Kdo by se ostatně netěšil z dalšího volného dne, kdy se může věnovat svým...

Výběr článků

Načítám