Hlavní obsah

Poradna: Nárok na nemocenské při skončení pracovního poměru

Skončení pracovního poměru bývá zátěžovou situací pro většinu zaměstnanců. V této mnohdy tíživé životní situaci se může navíc stát, že propuštěný zaměstnanec onemocní. Má vůbec za takových okolností nárok na nemocenské?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Dobrý den, mám pracovní poměr na dobu neurčitou a teď v listopadu 2017 jsem dostal výpověď pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn. Chtěl jsem se zeptat, jestli jsem nějak chráněn, když onemocním, až mi uplyne výpovědní doba, a jestli dostanu vyplacenou nemocenskou? U podniku jsem dělal 30 let, tak snad výplatě nemocenské nebude bránit to, že mi přiznali odstupné.

Nárok na nemocenské

Nárok na nemocenské mají jak zaměstnanci, tak i osoby samostatně výdělečně činné, které se účastní systému nemocenského pojištění – s tím, že smyslem nemocenského je, aby byly tyto osoby v době, kdy nemohou konat práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, přiměřeně finančně zajištěny.

Nárok na nemocenské však nemají osoby, které si pracovní neschopnost přivodily úmyslně, nebo osoby, kterým v době pracovní neschopnosti nebo karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu.

Nemocenské nakonec nenáleží ani osobám, u kterých vznikla pracovní neschopnost, popřípadě byla nařízena karanténa, v době útěku z vazby nebo v době útěku odsouzeného z vězení nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence.

Podpůrčí doba

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou má být vyplácena dávka nemocenského pojištění. Počíná 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (s tím, že tato doba může být za určitých okolností prodloužena rozhodnutím místní OSSZ).

Ochranná lhůta

Ačkoli tedy nemocenské primárně náleží právě zaměstnancům, neznamená to, že by při skončení zaměstnání byl bez dalšího a hned vyloučen nárok na nemocenské. To totiž náleží také za předpokladu, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v době 7 kalendářních dnů ode dne skončení pracovního poměru.

Odstupné vs. nemocenské

Bez ohledu na skutečnost, zda zaměstnanci z různých zákonem stanovených důvodů vznikne nárok na odstupné, nebrání přiznání odstupného nijak vzniku nároku na nemocenské, za předpokladu, že ke vzniku pracovní neschopnosti dojde ještě během ochranné lhůty.

Je to tedy rozdílné oproti podpoře v nezaměstnanosti, která je poskytována až po době, na kterou bylo určeno vyplacené odstupné.

Shrnutí vašeho případu

Pokud byste onemocněl v průběhu 7 dní ode dne skončení vašeho pracovního poměru, pak budete mít nárok na nemocenské. S tím, že sama ztráta vašeho zaměstnání se nijak nepromítne do vašeho nároku na nemocenské. Pokud byste však onemocněl později, nárok na nemocenské mít nebudete.

Odpovídali David Borovec a Monika Losková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související články

Poradna: Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Mohou si k pobírané podpoře v nezaměstnanosti i něco...

Výběr článků

Načítám