Článek
| V práci nám poskytují 30minutovou přestávku v práci, kterou jsme s kolegy byli zvyklí čerpat v kratších, většinou 5minutových, úsecích. Po nástupu nové ředitelky nám to však bylo zakázáno a přestávku musíme vyčerpat v kuse. Jako kuřákům nám tento systém nevyhovuje. Můžeme se nějak bránit? Má vedení právo nám tento způsob přestávek nařídit? |
Přestávka v práci
Přestávka v práci na jídlo a oddech představuje dobu osobního volna zaměstnance během pracovního dne, jejímž účelem je umožnit zaměstnanci, aby se během pracovní doby občerstvil a trochu si odpočinul od práce. V době přestávky proto zaměstnanec není vázán pokyny zaměstnavatele a nemusí se zdržovat na pracovišti. V okamžiku ukončení přestávky však musí být zaměstnanec zpět na pracovišti a připraven opět pracovat.
Přestávku na jídlo a oddech musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách (u mladistvého zaměstnance po 4,5 hodinách) nepřetržité práce a tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Minimální délka přestávky na jídlo a oddech činí 30 minut a může být poskytnuta kdykoli během pracovní doby s výjimkou jejího začátku a konce (není tedy možné, aby zaměstnanec čerpal přestávku prvních nebo posledních 30 minut směny).
Rozvržení přestávky
Rozvrhování doby čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech je, stejně jako v případě rozvrhování pracovní doby, plně v režii zaměstnavatele, ledaže jsou dohodnuta jiná pravidla v kolektivní smlouvě nebo i v pracovní smlouvě s konkrétním zaměstnancem. Zaměstnavatel tedy určuje, kdy bude přestávka zaměstnancům poskytnuta, ale též zda bude poskytnuta vcelku nebo po částech, a jak dlouhé případně jednotlivé části budou.
Při rozvrhování přestávek však zaměstnavatel nemůže postupovat zcela libovolně. Kromě již výše uvedeného pravidla, že přestávka nesmí být rozvržena na začátek nebo konec směny, platí ještě další pravidlo, a sice že v případě, že je přestávka na jídlo a oddech poskytována po částech, aspoň jedna její část musí činit nejméně 15 minut. Zbytek přestávky však může být rozdělen i do menších časových úseků, jejichž délka již nikde upravena není. Uvádí se ale, že by žádná část přestávky neměla mít méně než 5 minut, aby přestávka vůbec splnila svůj účel, tedy oddech od práce.
Shrnutí
Jak vyplývá z výše uvedeného, pokud vám zaměstnavatel poskytuje přestávku na jídlo a oddech nejdéle po 6 hodinách práce a její délka činí minimálně 30 minut, postupuje zcela v souladu se zákoníkem práce. Při určování doby přestávky není zaměstnavatel vázán potřebami zaměstnanců. Nemusí proto přihlížet k tomu, že někteří ze zaměstnanců jsou kuřáci a uvítali by rozdělení přestávky na několik kratších úseků.
Pokud vám rozvržení přestávky v práci nevyhovuje, můžete se jedině zkusit se zaměstnavatelem domluvit na tom, že vám část přestávky bude opět poskytována po částech tak, abyste si s kolegy mohli zakouřit. Zaměstnavatel vám ale nemusí vyjít vstříc.
Odpovídal Tomáš Neuvirt z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
