Článek
Pracuji ve firmě jako technicko-hospodářský pracovník. V pracovní smlouvě mám odstavec, že se nemohu věnovat vlastnímu podnikání - je vůbec možné, aby takové ustanovení ve smlouvě bylo? Chápal bych zákaz podnikání v oboru, ve kterém podniká firma, ale je možné zakázat zaměstnancům podnikat obecně? Znám případy, kdy vedení firmy ukončilo pracovní poměr zaměstnancům vlastnícím živnostenský list. |
Výkon jiné výdělečné činnosti zaměstnance
Přímo zákoník práce uvádí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. Pod výdělečnou činnost pak pochopitelně lze zařadit i samostatné podnikání na základě živnostenského oprávnění.
U zaměstnanců ve státní sféře je pak souhlas zaměstnavatele nutný pro jakékoliv podnikání zaměstnance bez ohledu na to, zda je vůči zaměstnavateli konkurenční povahy či nikoliv.
Souhlas zaměstnavatele s podnikáním
Za předpokladu, že zaměstnanec pracuje v soukromé společnosti, je nutné posoudit, zda jeho podnikání konkuruje jeho zaměstnavateli. Například zaměstnanec pracující pro stavební společnost musí získat předchozí písemný souhlas svého zaměstnavatele s podnikáním ve stavebnictví (např. jako samostatný zedník). Pokud by si však chtěl otevřít například kosmetický salón, souhlas zaměstnavatele již potřebovat nebude.
Výše uvedená pravidla však neplatí bezvýjimečně. Zaměstnanci jak veřejného tak soukromého sektoru nepotřebují předchozí souhlas zaměstnavatele k vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti, ani ke správě vlastního majetku.
Zákaz podnikání v pracovní smlouvě
Právo podnikat je základním právem každého a není ho možné omezit jinak, než zákonem. Pokud tedy má zaměstnanec ve smlouvě sjednaný zákaz podnikání šířeji, než bylo uvedeno výše, je takové ujednání neplatné a nemusí se jím řídit.
Výpověď za živnostenské oprávnění
Je třeba upozornit, že pouhé získání či držení živnostenského oprávnění není ještě výdělečnou činností nebo podnikáním. Důležité je vždy posoudit, zda na základě takovéhoto živnostenského listu skutečně dochází k výkonu výdělečné činnosti či nikoliv.
V praxi mohou nastat i případy, kdy i pouhé opatření si živnostenského oprávnění může být posouzeno jako porušení povinností zaměstnance, například pokud se prokáže, že tak zaměstnanec učinil, aby svému zaměstnavateli mohl konkurovat, a tak poškodit jeho zájmy. Taková situace může skončit i ukončením pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, ale je vždy nutné posoudit konkrétní případ individuálně.
Odpovídali Ondřej Chlada a Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris