Článek
V poslední době se mi nepracuje moc dobře. Nastoupila k nám nová mladší kolegyňka, která si mě neustále dobírá, protože jsem o dost starší než ona. Například mi říká, že jsem dinosaurus, pamatuji ještě dobu kamennou apod. Když ji požádám, aby mne těchto poznámek ušetřila, prohlásí, že jsem citlivka. Navíc mi i teď ostatní kolegové začali posílat vtipy, kde jsou dinosauři. Je to opravdu nepříjemné, ale bohužel nemám zastání ani u vedoucí, která mi řekla, ať buď jdu s dobou a na všechno se povznesu, nebo ať odejdu a nedělám zbytečné vlny. Mám ale pár let do důchodu, a když odejdu, už nic nenajdu. |
Diskriminace
Diskriminací se rozumí případy, kdy se s dotyčným zachází méně příznivě, než by se ve stejné situaci zacházelo s někým jiným, a to kvůli etnickému původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotnímu postižení, náboženskému vyznání, víře nebo světovému názoru.
Diskriminací je také případ, kdy zdánlivě neutrální důvod zakryje znevýhodnění osoby z některého diskriminačního důvodu – např. zaměstnavatel nepřizná příspěvek na dopravu zaměstnancům s kratším pracovním úvazkem, což jsou ale u konkrétního zaměstnavatele výhradně ženy.
Diskriminací naopak není rozdílné zacházení z jiných důvodů, jako jsou osobní sympatie, společenský status nebo například fyzický vzhled. V takovém případě se může jednat o nerovné zacházení, které je ale na rozdíl od diskriminace povoleno, pokud pro něj zaměstnavatel má dobrý a rozumný důvod.
Diskriminace na pracovišti
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby žádný z jeho zaměstnanců nebyl diskriminován, a to nejen samotným zaměstnavatelem, ale ani ostatními zaměstnanci. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost poruší, může se zaměstnanec obrátit na soud, inspekci práce nebo na ombudsmana, a to na každého samostatně nebo i na všechny najednou.
- U soudu se může diskriminovaný domáhat, aby už nebyl dál diskriminován, aby byly odstraněny důsledky této diskriminace a aby mu bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění, které je však standardně nepeněžité (např. omluva). Pouze v případech, kdy se to značně projevilo na důstojnosti, dobré pověsti nebo vážnosti diskriminovaného, může požadovat finanční náhradu.
Vedle těchto nároků může diskriminovaný požadovat také náhradu majetkové škody, pokud mu v důsledku diskriminace vznikla.
- Inspekce práce může zahájit šetření, a pokud dospěje k závěru, že zaměstnanec byl skutečně diskriminován, může zaměstnavateli uložit pokutu (až do 400.000 Kč, resp. od 1. 1. 2015 dokonce 1.000.000 Kč) a nařídit mu, aby přestal zaměstnance diskriminovat.
- Ombudsman nemůže na rozdíl od inspekce práce nebo soudu ukládat zaměstnavateli povinnosti nebo pokuty. Podání stížnosti k ombudsmanovi tak představuje spíše možnost ověřit si, zda je možné konkrétní jednání skutečně považovat za diskriminaci či nikoli.
Shrnutí
Z vašeho stručného popisu vyplývá, že jste zřejmě vystavena diskriminaci z důvodu věku, která má vést k tomu, abyste sama ukončila pracovní poměr. Nejprve bychom Vám proto doporučovali obrátit se písemně na zaměstnavatele s žádostí, aby diskriminaci vaší osoby bez zbytečného odkladu prošetřil a případně přijal opatření, která by jí zamezila. O výsledku vyšetřování byste měla být informována.
Nebude-li chtít zaměstnavatel diskriminaci na pracovišti řešit, doporučujeme obrátit se na inspekci práce (případně ombudsmana) s žádostí o provedení kontroly a podle výsledků tohoto šetření případně také na soud.
Pokud by byl diskriminační útok takový, že by se nedal vydržet a zaměstnavatel by vám ochranu neposkytl, lze i ukončit pracovní poměr výpovědí a pak se na zaměstnavateli domáhat náhrady škody z důvodu snížení nebo ztráty výdělku. V soudní praxi jsou už i takovéto případy judikovány.
Odpovídala Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris