Článek
Chci se zeptat, zda mám nějaký nárok na dovolenou za rok 2013 a 2014, když jsem byla kvůli těžké dopravní nehodě v pracovní neschopnosti od 28. února 2013 do 5. ledna 2014. Po skončení pracovní neschopnosti jsem ukončila i pracovní poměr. Děkuji za odpověď. |
Dovolená
Dovolená představuje právo zaměstnance na dlouhodobý odpočinek v kalendářním roce. Jejím hlavním smyslem je přerušení pracovní aktivity zaměstnance, aby se zaměstnanec mohl řádně zregenerovat. Vedle toho však nepřímo sleduje i zájmy zaměstnavatele na kvalitě odváděné práce, bezpečnosti práce, apod.
Délka dovolené
Zaměstnanec, který byl u zaměstnavatele v pracovním poměru alespoň 1 rok a odpracoval alespoň 60 dnů, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, tj. minimálně na 4 týdny dovolené. Pokud však pracovní poměr zaměstnance netrval po celý rok, má nárok na poměrnou část dovolené – 1/12 za každý celý měsíc trvání pracovního poměru.
Pokud zaměstnanec neodpracuje během jednoho kalendářního roku pro zaměstnavatele ani 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny, tedy 1/12 celkové roční dovolené za každých 21 odpracovaných dnů.
Doby posuzované jako výkon práce
Pro účely čerpání dovolené se však za výkon práce považují také některé doby, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale nebylo by spravedlivé, aby to ovlivňovalo jeho nárok na dovolenou. Jde o:
Pro účely čerpání dovolené se však za výkon práce považují také některé doby, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale nebylo by spravedlivé, aby to ovlivňovalo jeho nárok na dovolenou. Jde o: • překážky v práci na straně zaměstnavatele a některé překážky v práci na straně zaměstnance, například účast na pohřbu, vyšetření u lékaře apod.;
Pro účely čerpání dovolené se však za výkon práce považují také některé doby, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale nebylo by spravedlivé, aby to ovlivňovalo jeho nárok na dovolenou. Jde o: • překážky v práci na straně zaměstnavatele a některé překážky v práci na straně zaměstnance, například účast na pohřbu, vyšetření u lékaře apod.; • mateřskou dovolenou;
Pro účely čerpání dovolené se však za výkon práce považují také některé doby, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale nebylo by spravedlivé, aby to ovlivňovalo jeho nárok na dovolenou. Jde o: • překážky v práci na straně zaměstnavatele a některé překážky v práci na straně zaměstnance, například účast na pohřbu, vyšetření u lékaře apod.; • mateřskou dovolenou; • dočasnou pracovní neschopnost vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání;
Pro účely čerpání dovolené se však za výkon práce považují také některé doby, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale nebylo by spravedlivé, aby to ovlivňovalo jeho nárok na dovolenou. Jde o: • překážky v práci na straně zaměstnavatele a některé překážky v práci na straně zaměstnance, například účast na pohřbu, vyšetření u lékaře apod.; • mateřskou dovolenou; • dočasnou pracovní neschopnost vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; • „klasickou“ dovolenou;
• případy, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek nebo si vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek.
V jiných případech, které se nepovažují za výkon práce, však zaměstnavatel krátí zaměstnanci nárok na dovolenou, a to o 1/12 za prvních 100 zameškaných pracovních dnů a poté o 1/12 za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů.
Shrnutí
Vzhledem k tomu, že se dočasná pracovní neschopnost, která nevznikla v souvislosti s prací, nepovažuje za výkon práce, odpracovala jste v roce 2013 pro zaměstnavatele méně než 60 dnů. Proto vám za rok 2013 přísluší pouze dovolená za odpracované dny (1/12 za každých 21 odpracovaných dnů). Za rok 2014 vám pak nárok na dovolenou nevznikl, protože jste neodpracovala ani 21 dní.
Zůstatek dovolené za rok 2013 (a z předchozích let), který jste si nestihla vyčerpat, je zaměstnavatel povinen vám proplatit v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru.
Odpovídal Tomáš Neuvirt z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris