Článek
| Zaměstnankyně přišla do práce poté, co byla v tomto roce šest měsíců na nemocenské. Nyní přinesla žádanku o dovolenou s tím, že ji zatím má plném rozsahu a chce ji začít čerpat. Jak je to s krácením dovolené? Nebude se v tomto případě zaměstnankyni poměrně krátit za dobu její nemoci? |
Nárok na dovolenou
Jestliže je zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zaměstnán po celý kalendářní rok a v tomto roce zároveň odpracuje alespoň 60 dní, vznikne mu nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, a to v zákonné výměře nejméně čtyř týdnů. V případě, že není splněna první podmínka (tedy, že zaměstnanec do práce nastoupí nebo naopak skončí v průběhu kalendářního roku) a odpracuje 60 dní, bude mít nárok na poměrnou část této dovolené.
Pro účely výše uvedených výpočtů se přitom za odpracovaný považuje takový den, ve kterém zaměstnanec fakticky odpracuje převážnou část směny. Vedle toho se ale za odpracované dny považují i některé další dny, ve kterých zaměstnanec nepracuje pro vybrané překážky v práci (např. mateřská dovolená), nebo doba čerpání dovolené. Dočasná pracovní neschopnost (DPN) se za výkon práce považuje jen tehdy, pokud je způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Krácení dovolené za kalendářní rok
Kromě nároku na dovolenou upravuje zákoník práce i její povinné krácení za zameškanou (neodpracovanou) směnu. Jak jsme již naznačili výše, DPN se obecně bude považovat za zameškanou dobu s výjimkou případů, kdy byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pokud tedy zaměstnanec nebude dlouhodobě vykonávat práci z důvodu nemoci a jeho DPN nebyla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pak je třeba mu dovolenou za kalendářní rok krátit podle následujících pravidel:
- za prvních 100 zameškaných směn se dovolená zaměstnanci zkrátí o 1/12,
- a každých dalších celých 21 zameškaných směn se dovolená zaměstnanci zkrátí vždy o 1/12.
Pro úplnost dodáváme, že dovolenou, na kterou vznikl zaměstnanci nárok v příslušném kalendářním roce, je možné krátit pouze z důvodů, které také vznikly v tomto roce. Ačkoli by tedy DPN zaměstnance vznikla již v předchozím kalendářním roce, jeho dovolenou za tento kalendářní rok bude možné zkrátit pouze za dobu, po kterou byl zaměstnanec na „nemocenské” v tomto kalendářním roce.
Shrnutí
Pokud zaměstnankyni vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část (tedy pokud v tomto roce odpracovala nebo ještě odpravuje alespoň 60 dní) a zároveň DPN této zaměstnankyně nebyla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen její nárok na dovolenou za dobu její DPN zkrátit v souladu s výše uvedenými pravidly.
Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
