Hlavní obsah

Poradna: Končí mi doba určitá. Co se mnou bude dál?

Zaměstnavatelé v praxi rádi využívají pracovní poměry na dobu určitou. Na rozdíl od pracovního poměru na dobu neurčitou zaměstnavatel nemusí pracně hledat důvod pro jeho skončení. Skončí prostě uplynutím sjednané doby (pokud se neprodlouží / nezmění na dobu neurčitou), a to dokonce bez nároku na odstupné. Jak se tedy zaměstnanec dozví, zda s ním zaměstnavatel nadále počítá?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Za měsíc mi končí pracovní poměr na dobu určitou. Zaměstnavatel mi zatím neřekl, co se mnou bude dál. Platí, že pokud mi zaměstnavatel nedá vědět, že se mnou nepočítá, nejpozději 2 týdny před skončením pracovního poměru, tak jsem zaměstnán na dobu neurčitou?

Skončení pracovního poměru na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím sjednané doby, a to aniž by pro to zaměstnanec či zaměstnavatel museli něco zvláštního udělat.

Pouze v případě, že byl pracovní poměr sjednán na dobu trvání určitých prací (například než se postaví určitá stavba), je zaměstnavatel povinen zaměstnance předem upozornit, kdy mu pracovní poměr končí. V takovém případě se upozorňuje zpravidla aspoň 3 dny předem, ale nejde o pevnou lhůtu, při jejímž porušení by zaměstnavateli hrozil trest.

Pracovní poměr na dobu určitou lze však skončit i jinými standardními způsoby, tedy dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením či zrušením ve zkušební době (pokud byla zkušební doba sjednána).

Z doby určité na dobu neurčitou

Pracovní poměr na dobu určitou se může ale také překlopit na pracovní poměr na dobu neurčitou. K tomu dojde především tehdy, pokud po skončení sjednané doby zaměstnanec pokračuje v práci s vědomím zaměstnavatele (svého nadřízeného).

Pokud tedy například číšník zaměstnaný do 30. 9. dorazí 1. 10. do práce, začne obsluhovat hosty a vedoucí směny nebo provozní mu to nezakáže, je takový číšník zaměstnán již na dobu neurčitou.

Stejně tak se z doby určité může stát doba neurčitá, pokud byla doba určitá sjednána v rozporu s pravidly v zákoníku práce a zaměstnanec zaměstnavateli před uplynutím sjednané doby písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.

Shrnutí

Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zaměstnanci cokoliv oznamovat nejpozději 2 týdny před skončením sjednané doby určité. Pokud si strany nic neřeknou, pracovní poměr uplynutím doby určité skončí (pokud zaměstnanec s vědomím zaměstnavatele nepokračuje v práci), a to dokonce i když by zaměstnanec byl zrovna v dočasné pracovní neschopnosti nebo měl jinou překážku v práci.

V praxi je nicméně běžné, že si zaměstnanec a zaměstnavatel společně „sednou“ a proberou, co se bude dít dál. Pokud zaměstnanec končí, musí mu totiž zaměstnavatel v poslední den trvání pracovního poměru vystavit zápočtový list, měl by od něj převzít rozpracované úkoly apod. Je tedy v zájmu všech zúčastněných dohodnout se předem na tom, zda pracovní poměr skončí, nebo zda bude prodloužen (na dobu určitou či neurčitou).

Odpovídal Michal Vrajík z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám