Článek
| Pracuji jako personalistka a na konci minulého roku jsem se zúčastnila semináře o změnách zákoníku práce, který vedl pan docent Hůrka. Na tomto semináři jasně zaznělo, že zaměstnavatel musí zajistit, aby si zaměstnanci vybrali během roku všechnu dovolenou. Mám pocit, že jste o takovém pravidle kdysi psali i v této poradně. Přes odpor zaměstnanců jsme proto ve firmě toto pravidlo zavedli. Nyní jsem se však dočetla, že podle Ministerstva práce to není pravda a zaměstnavatel může určit počet dní, který je možné do dalšího roku převést. Můžete mi říci, jak to tedy ve skutečnosti je? |
Převádění dovolené podle zákoníku práce
Zákoník práce ve svém § 218 odst. 1 uvádí: „Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.“ Toto ustanovení zcela jednoznačně ukládá zaměstnavateli povinnost určit zaměstnanci všechnu dovolenou v tom kalendářním roce, ve kterém mu právo na ni vzniklo.
Povinnost zaměstnavatele určit zaměstnanci vyčerpání celé dovolené v daném roce nemusí být splněna pouze ve dvou případech: pokud splnění této povinnosti zaměstnavateli znemožní závažné provozní důvody, anebo dlouhodobé překážky v práci na straně zaměstnance (pracovní neschopnost, mateřská dovolená, rodičovská dovolená).
Aktuální vyjádření MPSV
V článku z 27. 10. 2012 „Dovolenou si je možné převádět do dalšího roku“ zazněl názor mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého může zaměstnavatel ve vnitřním předpisu určit, kolik dovolené si mohou zaměstnanci převést do následujícího roku. Takový závěr je jen těžko pochopitelný a nemá naprosto žádnou oporu v právních předpisech.
Pokud by se zaměstnavatel skutečně řídil uvedeným názorem Ministerstva a přijal vnitřní předpis umožňující zaměstnancům převést si bez splnění zákonných podmínek např. 5 dní dovolené do příštího kalendářního roku a postupoval podle něj, dopustil by se porušení zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že inspekce práce je povinna kontrolovat dodržování zákoníku práce a názor zaměstnance MPSV na jeho výklad pro ni není závazný, mohla by zaměstnavateli za takové porušení uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
Jak je to tedy správně?
O vyjádření k výše uvedenému výkladu zákoníku práce jsme požádali také doc. JUDr. Petra Hůrku, Ph.D. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ten k problematice převodu dovolené do následujícího roku uvedl následující:
„Právní úprava účinná od 1. 1. 2012 skutečně ukládá zaměstnavateli povinnost určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby ji vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo. Z formulace ustanovení § 218 odst. 1 zákoníku práce „… je zaměstnavatel povinen“ je patrný příkaz zaměstnavateli, od něhož se není možné odchýlit, dle § 4b ZP ani dohodou, natož dokonce jednostranně vnitřním předpisem. Třebaže splnění této povinnosti není pro zaměstnavatele jednoduché, není možné za strany zaměstnavatele nebo zaměstnance dovolenou svévolně převádět. Tato se převede přímo ze zákona, pokud zde existovaly v zákoně vyjmenované výjimečné důvody v podobě dlouhodobých překážek v práci na straně zaměstnance nebo naléhavých provozních důvodů, nebo pokud zaměstnavatel v rozporu se zákonem tuto svoji povinnost porušil.“
Shrnutí
Zákoník práce sice je složitým zákonem, jak je v citovaném článku uvedeno, ale ustanovení § 218 zcela jednoznačně ukládá zaměstnavateli povinnost určit zaměstnanci čerpání celé dovolené v tom kalendářním roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo. Proto je nově zavedená praxe ve vaší společnosti jediná správná. Jiný postup, který by umožňoval zaměstnancům nevyčerpat dovolenou z jiných důvodů, než jsou dlouhodobé překážky v práci na straně zaměstnance nebo závažné provozní důvody na straně zaměstnavatele, by byl porušením zákona, za které je možné udělit pokutu.
Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
