Poradna: Je každé studium zaměstnance zároveň zvyšováním kvalifikace?

Pro účely pracovněprávních vztahů se zvyšováním kvalifikace rozumí studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, které jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. O tom, zda je studium v souladu s potřebou zaměstnavatele, rozhoduje sám zaměstnavatel, zpravidla na žádost zaměstnance.

Z pouhého faktu, že zaměstnankyně začala studovat, vaší klientce ještě nevznikají žádné povinnosti. Předložení dnů, kdy bude zaměstnankyně chodit do školy, lze považovat za žádost zaměstnavateli o uznání, že studium je v souladu s jeho potřebou. Nyní je tedy na zaměstnavateli, aby rozhodl, zda má zájem na nástavbovém studiu zaměstnankyně.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že toto studium jeho potřebám neodpovídá, nebude mít zaměstnankyně ze zákona nárok na žádné úlevy. Zaměstnavatel po ní bude moci požadovat i nadále řádné plnění všech pracovněprávních povinností bez omezení. Studium tak bude zaměstnankyně muset zvládnout mimo pracovní dobu, případně svůj pracovní poměr ukončit a věnovat se pouze studiu.

Pro účely studia samozřejmě zaměstnavatel může zaměstnankyni nechat čerpat dovolenou, případně se s ní dohodnout na poskytnutí neplaceného volna. Zaměstnavatelé tímto způsobem často vycházejí zaměstnancům vstříc, jedná se však o jejich dobrovolné rozhodnutí a zaměstnanec se těchto úlev nemůže domáhat.

V případě, že by zaměstnavatel volno na studium neposkytl a zaměstnankyně by se přesto vyučování v pracovní době účastnila, bude se jednat o neomluvenou absenci, za kterou může zaměstnavatel krátit dovolenou nebo v případě opakované absence po předchozím upozornění na možnost výpovědi přistoupit až k ukončení pracovního poměru výpovědí.

Pokud zaměstnavatel rozhodne, že studium je v souladu s jeho potřebami, je povinen poskytnout zaměstnankyni alespoň minimální zákonem stanovené úlevy. Jedná se zejména o pracovní volno, které má umožnit řádné plnění studijních povinností. Po dobu tohoto volna má zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy nebo platu. Například na přípravu a vykonání každé zkoušky má zaměstnankyně nárok na volno v rozsahu 2, v případě státní závěrečné zkoušky potom až 5 pracovních dnů.

Naopak zaměstnavatel je oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace. V případě, že by zaměstnankyně neplnila bez vážného důvodu své studijní povinnosti, mohl by zaměstnavatel poskytování úlev ukončit.

Pokud by si chtěl zaměstnavatel pojistit, že náklady (náhradu mzdy) nevynaloží na studium zaměstnankyně zbytečně, doporučujeme, aby se zaměstnankyní uzavřel písemnou kvalifikační dohodu. V ní se zaměstnankyně výměnou za umožnění zvýšení kvalifikace zaváže setrvat u zaměstnavatele po smluvenou dobu (nejdéle však 5 let), nebo zaměstnavateli náklady uhradit.

Ne každé studium zaměstnance je automaticky posuzováno jako zvyšování kvalifikace. Pouze v případě, že zaměstnavatel rozhodne o souladu takového studia se svými potřebami, má zaměstnanec nárok na placené pracovní volno. V opačném případě musí zaměstnanec studovat pouze ve svém volném čase.

Odpovídal Ondřej Chlada z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris