Hlavní obsah

Poradna: Jak se bránit zdánlivé výpovědi v novém roce?

S příchodem nového občanského zákoníku nás čekají změny také v pracovním právu - například při ukončení pracovního poměru. Ať už půjde o výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení ve zkušební době budou si muset zaměstnavatelé i zaměstnanci dát pozor především na srozumitelnost a dodržení písemné formy – v opačném případě půjde jen o zdánlivá jednání.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Zaměstnavatel mi ústně oznámil, že mi dává výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Vím, že výpověď musí být písemná, proto jsem ho chtěl zažalovat. Známý personalista mi ale řekl, že už je přijatý nový občanský zákoník a že žalobu už podávat nemusím – mám prý dál chodit do práce jakoby nic, protože ústní výpověď ani neexistuje. Je to pravda? Opravdu už nemusím zaměstnavatele žalovat?

Zdánlivé jednání

Nový občanský zákoník (NOZ) zavede do pracovního práva celou řadu novinek, mezi nimiž je i tzv. zdánlivé neboli nicotné právní jednání – tedy jednání, na které se hledí, jako by vůbec nebylo, neexistovalo. Zdánlivým právním jednáním bude například výše uvedená ústní výpověď.

Současný stav

NOZ ale bude účinný nejdříve od 1. ledna 2014. Do té doby je tedy třeba postupovat podle současné právní úpravy, podle které se výpověď - pokud nesplňuje zákonem stanovené náležitosti - může stát jen neplatnou (a to i kdyby byla učiněná ústně).

Neplatnost výpovědi musí zaměstnanec namítnout u soudu do dvou měsíců ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr podle výpovědi skončit. Jestliže žalobu v této lhůtě nepodá, jeho pracovní poměr skončí po uplynutí výpovědní doby i na základě neplatné (např. právě ústní) výpovědi a neplatnosti už se vůči zaměstnavateli nemůže nikdy nikdo domoci.

Od ledna dále

Za předpokladu, že účinnost NOZ nebude odložena na pozdější datum, bude se od nového roku ústní výpověď považovat za zdánlivé jednání – na takové jednání se bude hledět, jako by vůbec nebylo.

Vzhledem k tomu, že nepůjde o neplatnost, nebude již zaměstnanec omezen dvouměsíční lhůtou na podání žaloby. Naopak, nově se bude moci kdykoli bránit žalobou na určení (případně na plnění), že jeho pracovní poměr trvá a že má tudíž nárok na náhradu mzdy od doby domnělého skončení pracovního poměru. Zatímco však k podání takovéto žaloby nebude omezen žádnou lhůtou, jednotlivé nároky na náhradu mzdy se budou postupně promlčovat v obecné tříleté promlčecí lhůtě.

V praxi se tato změna projeví zejména v situaci, kdy zaměstnanec nebude vědět, že výpověď, kterou mu zaměstnavatel oznámil ústně, musí být písemná. Jeho pracovní poměr tak v podstatě neskončí (ač on sám si to bude myslet a reálně do práce chodit nebude), jelikož ústní výpověď bude jednáním zdánlivým. Když se poté zaměstnanec např. po roce od kamaráda dozví, že ústní výpověď z právního pohledu vlastně neexistuje, může ji zažalovat i po tak dlouhé době.

Shrnutí

Ve vašem případě se skončení pracovního poměru bude posuzovat podle současné právní úpravy. Neplatnost výpovědi tedy musíte namítat žalobou u soudu do dvou měsíců ode dne, kdy měl váš pracovní poměr podle výpovědi (ač ústní) skončit. Nepodáte-li žalobu, pracovní poměr skončí i přes nedostatek písemné formy.

Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Související témata:

Související články

Poradna: Psychický nátlak na pracovišti

Do zaměstnání obvykle chodíme, abychom tam plnili pracovní úkoly, které nám zaměstnavatel zadá a za jejichž vypracování nám platí mzdu. Co když nám ale...

Výběr článků

Načítám