Článek
| Dala jsem svému zaměstnavateli výpověď. Chtěla jsem odejít dohodou, ale odmítl mi ji dát s tím, že za mě nikoho nemá. Našla jsem mu během dne za sebe náhradu, ale stejně výpověď dohodou roztrhl a nepřijal ji. Nepřijal ani tu náhradu. Dá se nějak bránit nebo musím dodržet výpovědní lhůtu? |
Způsoby ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance
Jako zaměstnanec máte několik možností, jak ukončit pracovní poměr. Kdybyste byla ještě stále ve zkušební době, můžete pracovní poměr ukončit písemným zrušením ve zkušební době, a to i bez uvedení důvodu. Váš pracovní poměr poté skončí dnem doručení tohoto zrušení vašemu zaměstnavateli, případně pozdějším dnem, který ve zrušení uvedete.
Ve velmi specifických případech a při splnění velmi přísných podmínek (nemožnost dále konat práci bez vážného ohrožení zdraví / dlouhotrvající neplacení mzdy nebo platu) byste byla rovněž oprávněna okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pokud již nejste ve zkušební době a nenastaly ani podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru, lze pracovní poměr ukončit buď výpovědí, nebo dohodou. Běžně používaný termín „výpověď dohodou“ zákoník práce nezná a jako takový je zcela nesprávný.
Dohoda jako jeden ze způsobů ukončení pracovního poměru
Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou na ukončení pracovního poměru dohodnout. V takovém případě pracovní poměr končí dnem, na kterém se strany dohodly. Musí se však jednat o shodnou vůli obou stran, tedy zaměstnanec i zaměstnavatel musí s ukončením pracovního poměru za sjednaných podmínek souhlasit.
To, že jste svému zaměstnavateli našla za sebe náhradu, je dobrý argument pro to, aby s vámi zaměstnavatel dohodu uzavřel. Pokud však váš zaměstnavatel i přesto dohodu nepřijal, ke skončení pracovního poměru dojít nemůže, protože chybí jeho souhlas. Nezbude vám tedy jiná možnost než dát výpověď. Nutit zaměstnavatele k uzavření dohody není samozřejmě možné.
Výpověď z pracovního poměru
Pokud nepřichází v úvahu žádný z výše popsaných způsobů ukončení pracovního poměru, můžete vždy ukončit pracovní poměr výpovědí. Výpověď můžete dát z jakéhokoliv důvodu anebo bez uvedení důvodu.
Váš pracovní poměr však skončí až uplynutím výpovědní doby, která činí 2 měsíce (jestliže jste se se zaměstnavatelem nedomluvili na jejím delším trvání). Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Dáte-li výpověď např. 11. 12. 2012, výpovědní doba začne běžet 1. 1. 2013 a váš pracovní poměr skončí až 28. 2. 2013.
Účelem výpovědní doby je poskytnout zaměstnavateli čas, aby mohl přijmout za odcházejícího zaměstnance nového. Váš pracovní poměr a z něho vyplývající povinnost konat pro zaměstnavatele práci tak skončí až uplynutím dvouměsíční výpovědní doby. Proto pokud byste v této době přestala chodit do práce, dopustila byste se porušení svých povinností vztahujících se k vámi vykonávané práci. Nejenže by s vámi z důvodu porušení povinností mohl zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, ale taktéž by po vás mohl vymáhat náhradu škody, která by mu tímto vaším jednáním vznikla.
Shrnutí
Pokud váš zaměstnavatel navrženou dohodu o ukončení pracovní poměru nepřijal, jednalo se o jeho rozhodnutí, které nemůžete nikterak ovlivnit. Jestli si i nadále nepřejete setrvat v současném zaměstnání, musíte dát zaměstnavateli písemnou výpověď. V takovém případě ale musíte dodržet dvouměsíční výpovědní dobu.
Odpovídal Michal Peškar z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
